Názory na cizí státní příslušníky žijící v ČR

Nadpoloviční většina Čechů se domnívá, že ne každý člověk, který u nás žije, by měl mít právo získat české občanství. Názor na právo cizinců získat české občanství souvisí s názorem na to, jak vážné bezpečnostní riziko představují pro nás cizinci pobývající v naší zemi. Tři pětiny občanů hodnotí toto riziko jako „příliš velké“. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva relativně vyrovnané tábory. Číst dále


Vláda a programové prohlášení

Podle většiny veřejnosti koaliční vláda dosud příliš nenaplňuje své programové prohlášení ve smyslu vlády rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a zejména vlády boje proti korupci. Dvě třetiny občanů (69 %) jí nepřipisují ani jedno z uvedených označení. S tím, že je vládou boje proti korupci, nesouhlasí většinou ani stoupenci koaličních stran. Číst dále


Informovanost veřejnosti o reformách

Česká veřejnost hodnotí dosti kriticky způsob, jakým vláda informuje o reformách. Zejména se to týká otevřenosti komunikace o dopadech reforem a koncepčnosti opatření a provázanosti reformních kroků, o mnoho lépe však není hodnocena ani srozumitelnost informací o reformách, ani zdůvodnění jejich nezbytnosti. Meziroční změna v hodnocení je přitom minimální. Nemění se ani to, že příznivci koaličních stran hodnotí vládní komunikaci lépe (i když nijak skvěle) a stoupenci opozice jí dávají horší známky. Číst dále


Důležitost jednotlivých typů voleb, vč. volby prezidenta republiky

Nejdůležitější volby jsou podle Čechů ty, které rozhodují o obsazení obecních zastupitelstev. Těsně je následují volby do dolní komory parlamentu. O něco menší význam přisuzují lidé volbám prezidenta a volbám do zastupitelstev krajů. Mnohem menší důležitost mají podle lidí volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Skutečná volební účast je s touto deklarovanou důležitostí v zásadě v korelaci – ukazuje se však, že voliče přitáhne k urnám zřejmě i intenzivní předvolební kampaň. Číst dále


Vývoj tendencí české veřejnosti k radikálním řešením a k vládě pevné ruky

Zastánců radikálních stanovisek v politice a rázných řešení je stabilně kolem poloviny dospělé populace (nyní 54 %). Ještě více (67 %) je těch, kteří chtějí, aby v naší zemi vládla pevná ruka a někdo jasně stanovil, co se má dělat. Je totiž poměrně hodně lidí, kteří osobně pro radikální stanoviska a rázná řešení nejsou, ale požadují, aby někdo určil, co se má dělat. Číst dále


Vývoj hodnocení fungování politických stran

Jen malá část občanů (15 %) si myslí, že politické strany u nás fungují dobře, sotva třetina (31 %) se domnívá, že strany u nás zaručují demokratickou politiku. Tyto hodnoty se řadí k nejhorším, jaké STEM u těchto otázek v průběhu let zjistil. Pouze nepatrný vliv na hodnocení stran přitom má zájem o dění v nich. Podstatným dělítkem názorů je naopak preference buď vládních stran, jejichž přívrženci se na fungování stran dívají příznivěji, a stran opozičních, jejichž stoupenci jsou ke stranám jako celku podstatně kritičtější. Číst dále