Spokojenost s novou vládou se od ledna pozvolna snižuje. Celkově je ale vyšší než spokojenost Čechů se sněmovní opozicí
Hodnocení vlády českou veřejností je silně podmíněno volebním chováním ve volbách do Poslanecké sněmovny loni na podzim. Koaliční voliči ji převážně podporují, opoziční jsou převážně nespokojeni. U nevoličů převládá neutrální postoj. Nejsilnější podporu má vláda mezi voliči ANO. Celková spokojenost ale od ledna pomalu klesá a nespokojení již převyšují množství spokojených. Dobře hodnocena není ani opozice, se kterou je momentálně nespokojena téměř polovina Čechů.
Výsledky dotazování popisují spokojenost či nespokojenost voličů s vývojem po volbách v říjnu loňského roku. Tedy se složením vládní koalice, s konáním jednotlivých aktérů ve vládě i opozici a s praktickou podobou politiky vlády a činnosti opozičních stran.
Hodnocení 100 dní vlády: veřejnost se v pohledu na vládu neshodne
Veřejnost je v očekáváních od nové vlády výrazně rozdělená. Zlepšení situace v naší zemi podle průzkumu STEM pro CNN Prima News očekává 32 % obyvatel, stejný podíl (32 %) se naopak obává zhoršení a největší díl (36 %) nepředpokládá výraznou změnu. Tato polarizace je přitom silně strukturovaná podle volebního chování. Mezi voliči hnutí ANO očekává zlepšení 70 % voličů a mezi voliči SPD 61 %, zatímco voliči Motoristů častěji předpokládají, že se situace v naší zemi nijak výrazně nezmění (56 %). Naopak mezi voliči opozičních stran zcela dominuje očekávání zhoršení situace v naší zemi, nejvíce u voličů koalice SPOLU (83 %). Ve srovnání s lednovým měřením navíc dochází k oslabení optimismu a nárůstu očekávání stagnace či zhoršení. „Při pohledu na různé oblasti fungování naší země většina veřejnosti zpravidla nepředpokládá výraznou změnu. V žádné oblasti nepřevažuje optimistický výhled, přičemž nejvíce lidí – asi třetina – očekává s novou vládou zlepšení úrovně důchodů. V jiných důležitých ekonomických tématech jsou ale silné obavy ze zhoršení. Jde o státní dluh a tempo zdražování, kde asi polovina veřejnosti očekává zhoršení,“ přibližuje analytik STEM Martin Kratochvíl. Společnost je rozdělena téměř na poloviny v názoru na to, zda vláda bude dobře řešit jejich problémy a zájmy.
Volební tendence české veřejnosti – BŘEZEN 2026
Analytický ústav STEM připravil model pro hypotetické volby do Sněmovny, pokud by se konaly v polovině března. Hlavní změnou oproti lednovému modelu je zřetelný nástup hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Hnutí by nyní nedosáhlo na podporu dostatečnou pro vstup do Sněmovny, nachází se ale v unikátní pozici, kdy sbírá podporu od voličů napříč politickým spektrem. Největší díl jeho podpory nyní tvoří lidé, již loni v říjnu volili strany koalice SPOLU.
Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem a ziskem podobným jako v samotných volbách hnutí ANO. S velkým odstupem druhé by s 13,3 % bylo hnutí STAN. Na třetí místo s 12,2 % klesla ODS, a to v souvislosti s nástupem hnutí Naše Česko. Na čtvrtém místě by se s 8,1 % umístili Piráti a na pátém samostatná SPD se 7,0 %. Motoristé sobě by získali 4,8 %, mezi vládními silami nejvíce od voleb oslabili. Ostatní strany a hnutí už by se do hypotetické nově volené Sněmovny samostatně jednoznačně nedostaly. Nově jde o již zmíněné hnutí Naše Česko s 3,7 %. Menší strany koalice SPOLU rovněž zřetelně oslabily: TOP 09 k úrovni 3 % a KDU-ČSL ke 2 %. Samostatní Zelení by získali 2,5 %. KSČM, STAČILO!, Přísaha i PRO by se pak dostali lehce nad 1 %. Ze stran, které nedosahují ani 1 %, pak zmiňme vládní Svobodné a Trikoloru a ve volbách neúspěšnou SOCDEM či hnutí Generace. Vládní i opoziční blok si udržují podobné vzájemné poměry, jako jsme viděli ve volbách, oba ale mírně oslabily.
Požadavky občanů na novou vládu se soustředí na každodenní jistoty, očekávání výrazného zlepšení v náročnějších systémových oblastech zůstávají umírněná
Požadavky veřejnosti na novou vládu se soustředí především na oblasti, které mají bezprostřední dopad na každodenní život a pocit jistoty. Nejvyšší očekávání směřují zejména k dostupnosti zdravotní péče, bydlení, bezpečnosti a k výkonu ekonomiky. Zároveň však veřejnost nepředpokládá, že by se v těchto oblastech podařilo dosáhnout zásadního zlepšení během jednoho volebního období. Přestože jsou na novou vládu kladeny relativně vysoké nároky, většina veřejnosti předpokládá, že se situace v klíčových oblastech výrazně nezmění. Postoje k vládě jsou navíc výrazně podmíněny politickou orientací respondentů, část veřejnosti očekává v příštích letech citelné zlepšení, zatímco jiní počítají spíše se stagnací nebo se zhoršením situace.
Společná povolební studie agentur SIMAR: Ozvěny voleb 2025
Analytický ústav STEM v loňském roce spojil síly s dalšími pěti renomovanými agenturami výzkumu veřejného mínění (KANTAR, IPSOS, MEDIAN, NMS a Data Collect), které vydávají předvolební průzkumy a jsou sdruženy v oborové garanční organizaci SIMAR. Dohodli jsme se na společné studii reflektující výsledky a souvislosti minulých sněmovních voleb, jejíž závěry vám přinášíme v souhrnné zprávě. Každá společnost zpracovala jednu tematickou kapitolu a v tomto příspěvku najdete komentovaný výběr ze zjištění STEM ohledně volebního chování české veřejnosti v různých sociodemografických skupinách. Úplná zpráva je k dispozici v odkazu na konci článku.
Hodnocení nové vlády: odlišné postoje podle volebního chování
Více než třetina občanů (37 %) vyslovuje spokojenost s novou vládou, na druhou stranu obdobný podíl (36 %) je nespokojen. Spokojenost jasně převažuje u voličů ANO a SPD a v menší míře i u voličů Motoristů sobě. Naopak nespokojeni jsou voliči opozičních stran. Obdobné rozdíly sledujeme i u dalších názorů na novou vládu. Voliči nové vládní koalice a koalice STAČILO! jsou většinově přesvědčeni, že vláda má jasnou představu o budoucím směřování naší země a bude dobře hájit jejich zájmy. Voliči opozice jsou v této otázce u nově nastupující vlády silně skeptičtí. Téměř polovina občanů (48 %) předpokládá, že vláda bude mít velké potíže během volebního období s vládními stranami nebo jejich poslanci, přičemž tento postoj většinově sdílejí voliči současné opozice. Více než třetina občanů (37 %) takové obavy nemá a čeká jen případné změny na ministerských postech. Tento předpoklad sdílí většina stran vládní koalice, i když třetina z nich se obává značných potíží s některými poslanci nebo stranami. Rozpad vlády nebo předčasné volby očekává jen menšina veřejnosti (15 %).
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš mají nadpoloviční důvěru veřejnosti
Téměř třípětinová většina občanů uvádí, že důvěřuje prezidentu Petru Pavlovi (57 %). Premiéru Andreji Babišovi důvěřuje rovněž nadpoloviční většina občanů (55 %). Oba ústavní činitelé mají nyní – na české poměry – vysokou podporu a disponují velkým politickým kapitálem. Solidní, téměř čtyřicetiprocentní podporu, mají též předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda Sněmovny Tomio Okamura. Tomio Okamura má však mezi nejvyššími ústavními činiteli nejsilnější skupinu odpůrců. Postoje k ústavním činitelům jsou významně podmíněny volebním chováním a politickými preferencemi.
Pohled české veřejnosti na demokracii se po říjnových volbách do PS mírně zlepšil
Podle posledního výzkumu analytického ústavu STEM, realizovaného krátce po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, se spokojenost občanů s fungováním demokracie v České republice mírně zvýšila. Aktuálně ji vyjadřuje téměř polovina české veřejnosti (47 %). „Posílení spokojenosti s fungováním demokracie souvisí s tím, že část veřejnosti se nyní dívá pozitivněji na současnou situaci a méně často vidí vývoj u nás jako nesprávný,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová a doplňuje: „spokojenost voličů hnutí ANO s výsledky říjnových voleb se promítá i do obecnějších postojů.“ Třípětinová většina lidí (58 %) soudí, že občanské svobody jsou v České republice dobře chráněné. Z hlediska hodnocení polistopadového vývoje se více než polovina obyvatel přiklání k smíšeným pocitům – vidí v posledních desetiletích jak pozitivní, tak negativní stránky, jak úspěchy, tak selhání. Výrazně spokojených je pětina, zatímco nespokojených čtvrtina, což je méně než vloni.
Nová vláda má podle veřejnosti prioritně řešit státní dluh a dostupné bydlení
Nastupující vláda by se podle názoru občanů měla především zaměřit na zvýšení výkonu české ekonomiky, a pak také na zabezpečení sociálních jistot. Pro menší část lidí je klíčové posílení bezpečnosti naší země před vnějšími hrozbami. Pokud lidé posuzují jednotlivé úkoly, které by nová vláda měla prioritně řešit, je zcela jednoznačný důraz na snížení státního dluhu a zvýšení dostupnosti bydlení. Při výběru pouze jednoho úkolu mají tyto oblasti nejvyšší podporu. Většinová shoda je i na zavedení opatření pro podporu porodnosti, ovšem při výběru jednoho úkolu už tato oblast tolik „neskóruje“. Rozporněji je vnímané zastavení vojenské podpory Ukrajiny nebo zvýšení výdajů na obranu.
„Jako obvykle, když se ptáme na priority pro vládu, vyjadřuje i tentokrát veřejnost těžko slučitelné požadavky. Na jedné straně chce výkonnou ekonomiku a naplněné sociální jistoty, ale z druhé strany nízký až žádný státní dluh. Takový paradox se týká zejména voličů ANO. Očekávání od vlády jsou tak již před jejím vznikem poměrně vysoká,“ doplňuje výsledky analytik STEM Martin Kratochvíl.
Spokojenost nebo zklamání: co si česká společnost myslí po volbách?
Česká veřejnost hodnotila bezprostředně po volbách do Poslanecké sněmovny jejich výsledky dle očekávání různorodě, ukazuje povolební průzkum STEM pro CNN Prima NEWS. Celkově je však častější spokojenost (38 %) s výsledky voleb. Naopak téměř třetina občanů (32 %) je s výsledky voleb nespokojena a zbylých 30 % hodnotí výsledky neutrálně. Očekávání od nové vlády jsou pochopitelně také rozporuplná. Třetina občanů věří, že se s novou vládou situace v naší republice zlepší, podobný podíl čeká zhoršení a poslední třetina neočekává zásadní změnu. Rozdíly mezi voliči jednotlivých stran jsou výrazné. Voliči ANO a SPD očekávají výrazný posun k lepšímu, zatímco u voličů STAN a SPOLU převažuje obava ze zhoršení situace. Voliči Pirátů jsou v negativních očekáváních mírnější. Většina voličů věří, že jimi volená strana se bude maximálně snažit své závazky plnit, i když vyjadřují jistou opatrnost (odpověď „spíše ano“).
