Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Číst dále

Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Číst dále

Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Číst dále

VOLEBNÍ PREFERENCE STEM KVĚTEN 2020

Květnové preference ukazují situaci kolem uvolňování opatření souvisejících s koronavirovou krizí. V květnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. ANO nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se s odstupem umístila ČSSD, která zastavila svůj pokles. TOP 09 i Starostové by se nyní zřejmě do parlamentu nedostali. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Číst dále

Volební preference STEM – BŘEZEN 2020

Březnové preference ukazují situaci v počátečních fázích koronavirové krize. V březnu by se do parlamentu dostalo osm stran. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila s odstupem SPD. ČSSD možná zastavila svůj pokles. TOP 09 by se do parlamentu těsně nedostala. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Číst dále

Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky.

Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 11/2009, 10/2019


POLISTOPADOVÝ VÝVOJ HODNOTÍ POZITIVNĚ NEJVÍCE LIDÍ OD ROKU 1992, VÝRAZNÉ ROZDÍLY V NÁZORU NA POLISTOPADOVÝ VÝVOJ VŠAK PŘETRVÁVAJÍ

Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM se systematicky zabývá postoji české veřejnosti k současnému politickému režimu ve srovnání s režimem, který předcházel listopadu 1989. Z obecného srovnání obou režimů vyplývá, že nyní, třicet let po sametové revoluci, téměř dvě třetiny (65 %) české společnosti hodnotí současný režim jako lepší než režim komunistický. Pouze 16 % populace naopak hodnotí polistopadový režim jako trochu nebo mnohem horší než ten současný a zbývajících 20 % považuje oba režimy za zhruba stejné.

„Letos 17. listopadu uplyne 30 let od pádu bývalého komunistického režimu v naší zemi. Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Aktuální šetření zjistilo největší rozdíl od roku 1992 (48 procentních bodů) mezi těmi, kdo polistopadový vývoj hodnotí kladně a těmi, kdo jej hodnotí záporně. Časová řada průzkumů STEM od roku 1992 ukazuje, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě relativně stabilní. Poměr mezi stoupenci a kritiky současného režimu však v posledních 30 letech poměrně dramaticky kolísal. Zpočátku vysoký podíl příznivců současného režimu postupně oslaboval. Podíly stoupenců a odpůrců současného režimu se k sobě nejvíce „přiblížily“ v období 1997-2000. Od roku 2000 se ale situace změnila a podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, se zvýšil a dlouhodobě se udržoval na úrovni mezi 50 % až 60 % (s výjimkou roku 2013).

“Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?”

Pramen: STEM, 1992-2019

Když byli dotázáni na jejich osobní hodnocení polistopadového vývoje v České republice, 27 % českých občanů pociťuje výrazné nebo dostatečné uspokojení, 18 % je naopak výrazně nespokojeno nebo nespokojeno. Zbylých 55 % má z polistopadového vývoje pocity smíšené. Časové srovnání ukazuje, že podíl těch, kdo jsou s polistopadovým vývojem nespokojeni, je nejnižší od roku 1997 (kdy byla tato otázka poprvé zahrnuta do šetření). Naopak podíl spokojených občanů byl vyšší jen jednou, a to v předchozím „kulatém“ roce 2009, kdy spokojenost vyjadřovalo 30 % obyvatel. Zároveň je třeba upozornit, že právě kulatá výročí sametové revoluce s sebou přinášejí vyšší mediální zájem o téma a že tato saturace může mít značný vliv na aktuální veřejné mínění.

„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních 30 letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

Aktuální průzkum také zjišťoval, zda obyvatelé ČR věří, že ekonomický a politický vývoj po listopadu 1989 přináší lepší budoucnost jejich dětem. Více než tři pětiny (63 %) obyvatel ČR souhlasily zcela nebo spíše. Časové srovnání tohoto hodnocení ukazuje poměrně stabilní poměr v posledních třech letech, nicméně celkový optimismus je podstatně nižší než na začátku devadesátých let a v letech 2006-2007.

“Současné ekonomické a politické změny přinesou Vašim dětem lepší budoucnost, než kdyby pokračoval režim socialismu před rokem 1989.”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019, kombinace s „Myslíte si, že změny, které přináší současný režim, vytvářejí pro Vaše děti…“

Hodnocení polistopadového vývoje se tradičně významně liší napříč různými skupinami obyvatel. Například mladí lidé hodnotí polistopadový vývoj nejpozitivněji. V kategorii 18-29 let, tedy respondentů, kteří se narodili po roce 1989, bylo 35 % spokojených s polistopadovým vývojem a jen 9 % nespokojených (zbytek měl smíšené pocity). Naopak v nejstarší kategorii respondentů nad 60 let bylo nespokojených 20 % a spokojených jen 25 %.

„Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních skoro třiceti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Podobné rozdíly byly naměřeny také v závislosti na materiálním zajištění respondentů. Na otázku, zda polistopadový režim vytváří lepší možnosti pro jejich děti, odpověděly kladně dvě třetiny respondentů ze skupin dobře a průměrně zajištěných obyvatel. Naopak 54 % z těch, kteří uvedli špatné materiální zajištění, má za to, že současný režim nabízí jejich dětem horší možnosti než ten předlistopadový.

„Myslíte si, že změny, které u nás přináší současný režim, vytvářejí pro Vaše děti lepší budoucnost, než kdyby pokračoval režim socialismu před rokem 1989?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Výrazné rozdíly ve srovnání obou režimů se také projevují při analýze odpovědí občanů z rozdílných konců politického spektra. Mezi respondenty, kteří sami sebe zařadili na politickou pravici, celých 84 % hodnotí polistopadový režim jako lepší nežli ten předcházející. U respondentů na středu jich takto smýšlí 62 %. Naopak mezi respondenty, kteří se zařadili na levici, pouze 44 % označilo polistopadový režim za lepší a 35 % z nich má za to, že režim před rokem 1989 byl lepší.

“Když vezmete všechno dohromady a srovnáte minulý a současný režim, řekl(a) byste, že současný režim je lepší, stejný, nebo horší než ten předcházející, tj. před listopadem 1989?”

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let


Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.

Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.

Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.

Pramen: STEM, Trendy 2018-2019

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.

Pramen: STEM, Trendy 2017-2019


Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. – 25. října 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 150 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4
Trikolora 4,2
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – říjen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 11 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti mají stejně, ODS o jeden mandát navíc. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem tratí oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení. Nejméně výhodný je přepočet pro KDU-ČSL (o šest mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové zůstávají delší dobu pod pětiprocentním prahem, na jejich úroveň se jako nová formace dotáhla Trikolora, která v červnu ještě měla v datech STEM pouhých 0,5%.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Postavení ANO je stabilní a při daném rozložení podpory ostatních stran ANO výrazně získává na mandátech. Pokud by volby dopadly podobně jako náš výzkum, mohlo by si ANO pro dvoustrannou koalici vybírat z pěti stran, s Piráty by dokonce dosáhlo na ústavní většinu.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je dosti kolísavá a nepříliš silná.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora o něco poklesla a je otázkou, zda to může souviset s výrazným nástupem Trikolory.
  5. Zatímco ODS oslabila, ale jádro jejích příznivců je ve své volbě pevné a odhodlané, ČSSD jeví známky stagnace a útlumu. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace se oproti červnu o něco zlepšila.

S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let