Bezmála dvě třetiny lidí v Česku si myslí, že většině lidí se nedá důvěřovat (spíše ne + určitě ne: 63 %). Po poklesu mezilidské důvěry v roce 2022 však poměr těch, kteří si myslí, že většině lidí se dá důvěřovat mírně vzrostl a v posledních dvou letech se stabilizoval na přibližně třetině obyvatelstva (určitě ano + spíše ano: 37 %).
„Myslíte si, že většině lidí se dá důvěřovat?“
Mezilidská důvěra roste s dosaženým vzděláním a materiálním zajištěním. Přibližně polovina vysokoškolsky vzdělaných lidí si myslí, že většině lidí se dá důvěřovat (určitě ano + spíše ano: 50 %), mezi lidmi bez maturity je to významně menší podíl – přibližně čtvrtina (určitě ano + spíše ano: 28 %).
Přibližně polovina dobře materiálně zajištěných lidí důvěřuje druhým, což je významně více než mezi špatně zajištěnými a v zásadě chudými, mezi kterými si pouze 16 % myslí, že většině lidí se dá důvěřovat. Pokud lidé pociťují, že jejich ekonomická situace je špatná, mají větší tendence být opatrní, nedůvěřiví, což se nejspíš odrazilo i na poklesu důvěry ve většinu lidí v časech inflace a růstu cen energií v roce 2022.
„Myslíte si, že většině lidí se dá důvěřovat?“
Významně důvěřivější jsou také senioři žijící v domácnosti s dalším*i seniorem*y (určitě ano + spíše ano: 53 %) a obecně lidé starší 60 let (určitě ano + spíše ano: 44 %) a méně důvěřiví single dospělí, mezi kterými výraznou nedůvěru vyjádřila čtvrtina Čechů a Češek (určitě ne: 25 %; určitě ne + spíše ne: 76 %).
Lidé vnímají mezilidské vztahy v místě svého bydliště o něco lépe než v české společnosti jako celku. Pocit, že si lidé vzájemně pomáhají, je častější na lokální úrovni – tedy v místě, kde bydlí: ve své obci, pokud žijí na vesnici nebo v malém městě, nebo ve své čtvrti či ulici, pokud žijí ve větším městě. Lokálně mezilidské vztahy pozitivněji hodnotí 40 % lidí, což je o 12 procentních bodů více než pro českou společnost jako celek (28 %). V místě bydliště mají lidé přímý kontakt se sousedy nebo známými a díky osobním vazbám mohou být vnímavější k projevům vzájemné pomoci (např. sousedská výpomoc, drobná solidarita v obci, městské čtvrti apod.). Naopak představy o české společnosti jako celku lidé často čerpají z médií či veřejné debaty a mohou být pro ně abstraktnější a vzdálenější.
„Který ze dvou popisů podle Vás lépe vystihuje vztahy mezi lidmi v české společnosti jako celku? Zvolte číslo na stupnici 1 až 7, jejíž krajní póly vyjadřují následující výroky: Lidé si vzájemně pomáhají – Každý se stará jen sám o sebe.“
„A jak je to se vztahy mezi lidmi v místě, kde bydlíte, tj. ve Vaší obci, pokud bydlíte na vesnici nebo malém městě, nebo ve Vaší čtvrti nebo ulici, pokud bydlíte ve větším městě?“
Značné výzvy, se kterými se česká společnost od roku 2020 potýkala, jako jsou pandemie COVID-19, ničivé tornádo na Moravě v roce 2021, energetická krize či inflace související se začátkem války na Ukrajině v roce 2022, se zdají mít pozitivní vliv na vnímání mezilidských vztahů. Nejspíš díky silné vlně solidarity a vzájemné pomoci, která se objevila jak na lokální, tak celostátní úrovni, ubylo lidí přesvědčených, že se „každý stará jen sám o sebe“. Zatímco v roce 2019 tento názor sdílela, co se české společnosti obecně týče, více než polovina populace (53 %), letos je to o 11 procentních bodů méně (42 %). Současně mírně vzrostl podíl těch, kteří vnímají vzájemnou pomoc mezi lidmi ve společnosti jako celku (28 % v roce 2025 oproti 22 % v roce 2019).
„Který ze dvou popisů podle Vás lépe vystihuje vztahy mezi lidmi v české společnosti jako celku? Zvolte číslo na stupnici 1 až 7, jejíž krajní póly vyjadřují následující výroky: Lidé si vzájemně pomáhají – Každý se stará jen sám o sebe.“
„A jak je to se vztahy mezi lidmi v místě, kde bydlíte, tj. ve Vaší obci, pokud bydlíte na vesnici nebo malém městě, nebo ve Vaší čtvrti nebo ulici, pokud bydlíte ve větším městě?“
Pocit, že si lidé vzájemně pomáhají, roste s mírou materiálního zajištění. Čím hůře člověk vnímá své materiální zajištění, tím častěji si myslí, že se každý stará jen sám o sebe. Tento názor v souvislosti s českou společností zastává s větší či menší intenzitou více než polovina (57 %) špatně zajištěných lidí. Naopak jen méně než pětina (17 %) z nich věří, že si lidé spíše vzájemně pomáhají, u velmi dobře zajištěných lidí je to významně více – 43 %. Naopak necelá třetina (31 %) dobře zajištěných zastává názor, že se každý stará jen sám o sebe.
„Který ze dvou popisů podle Vás lépe vystihuje vztahy mezi lidmi v české společnosti jako celku? Zvolte číslo na stupnici 1 až 7, jejíž krajní póly vyjadřují následující výroky: Lidé si vzájemně pomáhají – Každý se stará jen sám o sebe.“
V případě lokálních vztahů v místě bydliště jsou vztahy mezi lidmi vnímané o něco pozitivněji u všech skupin z hlediska vnímaného příjmového a materiálního zajištění. U materiálně hůře zajištěných však i zde pozorujeme tendenci vnímat tyto vztahy o něco negativněji.
„A jak je to se vztahy mezi lidmi v místě, kde bydlíte, tj. ve Vaší obci, pokud bydlíte na vesnici nebo malém městě, nebo ve Vaší čtvrti nebo ulici, pokud bydlíte ve větším městě?“
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. – 13. září 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 022 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
