V názoru na naši zahraniční politiku se jasně odlišují komunisté od demokratických stran

Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Vztah většiny české populace k zahraniční politice…

Tři čtvrtiny lidí se pyšní tím, že jsou občany České republiky

Více než tři čtvrtiny občanů říkají, že jsou pyšní na to, že jsou občany České republiky. Výsledek je samozřejmě možno interpretovat různě. Sotva se podaří odhalit, do jaké míry jde o skutečnou hrdost a do jaké míry o autostylizaci, o daň společenské konvenci. Podrobnější analýza však ukazuje, že pocit hrdosti nad vlastní zemí je spojen s tím, do jaké míry jsou lidé schopni se ztotožnit s její současnou orientací, s vývojem u nás v posledních jedenácti letech. Z toho je vidět, že vedle „rodového“ pocitu sounáležitosti s vlastní zemí a národem se lidé hlásí ke své zemi především proto,…

Ekonomická situace: jak vypadá v zrcadle veřejného mínění?

Po dvou letech ekonomických problémů se hospodářská situace ČR začala zřetelně zlepšovat. Odráží se to i v názorech veřejnosti. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace a „jen“ třetina hodnotí situaci jako zhoršení. Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou typické pro lidi, jimž současný ekonomický systém nevyhovuje (stoupenci KSČM, obhájci socialistického i sociálně tržního modelu hospodářství). Obdobný trend vývoje jako hodnocení ekonomiky ČR můžeme sledovat i v hodnocení situace domácností, byť toto hodnocení podléhá menším výkyvům a je stabilnější. V porovnání s minulými dvěma lety se vyjasňuje i výhled do budoucna. Lidí, kteří očekávají v…

Životní náklady: na co stačí naše příjmy?

Podíl domácností, které hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou, se dlouhodobě nemění – je jich asi třetina. Nejvíce je jich mezi nejstarší věkovou skupinou a lidmi s nižším vzděláním. Ve stejných sociodemografických skupinách je nejvíce i rodin, které se samy označují za chudé. Kombinací obou hodnocení můžeme sestavit jednoduchou typologii. Polovina českých domácností je podle ní „bez finančních obtíží“ (neoznačují se za chudé, neoctly se ve finančních potížích), naproti tomu čtvrtina jsou „chudé“ domácnosti (samy se tak označují a byly ve vážných finančních potížích). Zhruba 15 % domácností je „ohrožených“ – samy se označují za chudé, ale vážné finanční…

Korupce a rozkrádání: jak usilujeme o jejich vyšetření a postih?

Korupce je považována za jeden z nejvážnějších problémů naší republiky. Více než 80 % lidí je přesvědčeno o tom, že většina státních úředníků je podplatitelná a vlastní zkušenost s korupcí přiznávají zhruba dvě pětiny občanů. Rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami v názorech na korupci nejsou velké. Korupce je prostě považována za součást našeho života a část veřejnosti je s tím dokonce smířena. Třetina lidí se domnívá, že snaha potlačovat korupci je v zásadě zbytečná. Politické strany se v boji s korupcí příliš nevyznamenávají. Nejlépe je relativně hodnocena vládní ČSSD, což je však dáno především pevnou stranickou „sebechválou“ jejích…

Společensko-ekonomické hodnoty: jakému hospodářství dáváme přednost ?

Otázka priority svobody a rovnosti výrazně štěpí politickou scénu. Občané levicové politické orientace, především stoupenci KSČM, zdůrazňují ústřední postavení rovnosti, co nejmenších rozdílů mezi různými vrstvami ve společnosti. Naproti tomu lidé, kteří se řadí k politické pravici, akcentují význam osobní svobody, možnosti svobodného rozvoje každého jednotlivce bez cizího omezování. Za povšimnutí stojí široké rozkročení stran tvořících čtyřkoalici – od středové KDU-ČSL až po razantně svobodomyslně orientované stoupence Unie svobody. Většímu důrazu na životní úroveň (v porovnání s duchovními hodnotami) odpovídá i to, že dvoutřetinový podíl občanů posuzuje kvalitu současného režimu spíše podle své životní úrovně než podle toho, jak…

Životní minimum: kde vidíme hranici chudoby ?

Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou…

Redistribuce a dotace: jsou oprávněné?

Podpora redistribuční a dotační politiky je relativně velká, nevychází však z vlastního přesvědčení, ale je spíše odvozovaná od kontextů a představ o legitimitě nároků konkrétních adresátů této politiky. Podpora redistribucím a dotacím výrazně narůstá, jestliže je jimi sledován určitý sociální cíl. Významné však je, jakou oprávněnost tomuto cíli lidé přisuzují. Největší podporu mají opatření ve prospěch rodin s dětmi, sociálně potřebných a důchodců. V postojích k redistribucím a dotacím hrají relativně malou roli politické a ideologické názory, i když lidé levicově orientovaní přičítají státu a jeho přerozdělovací činnosti větší váhu než stoupenci pravicových stran. Významnějším faktorem, který názory…

Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u…

Polovina dnešních stoupenců Čtyřkoalice jsou posily od roku 1998

Na české politické scéně nedochází v posledních měsících k dramatickým změnám v síle hlavních stran, mnoho lidí však již by dnes volilo jinou stranu než v roce 1998. Jádro Čtyřkoalice svou volbu nezměnilo. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran Čtyřkoalice či přímo Čtyřkoalici 87% osob. Ještě stabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z června 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nejvíce nových sil…