Češi mají stále příznivý vztah ke Slovákům a cizincům z vyspělých zemí
Vztah české veřejnosti k cizincům i jednotlivým zemím sleduje STEM dlouhodobě v rámci své výzkumné série TRENDY. Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťujeme prostřednictvím ochoty lidí mít za sousedy vybrané národnosti či etnika. Výsledky výzkumné série TRENDY z června 2025 ukazují, že Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům (91 % osob) a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí, zejména k Angličanům, Američanům, Francouzům či Němcům (viz následující grafy). Relativně velkou náklonnost vyjádřili Češi i k Chorvatům, které by za souseda bez problémů přijalo 73 % osob. Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí většinou národnosti, které jsou geograficky i kulturně vzdálené. Život vedle cizinců pocházejících z těchto zemí vnímá většina Čechů jako problematický nebo dokonce nepřijatelný jev. Méně než čtvrtina Čechů si tak dovede představit život vedle Araba, Afghánce, Syřana či Súdánce.
Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti. Obyvatelé západních zemí i Slovenska tak patří v očích české veřejnosti dlouhodobě mezi přijatelné sousedy, naopak cizinci pocházející z arabského světa či Afriky mezi nejméně přijatelné. Ke změnám v postojích však dochází zejména uprostřed pomyslného žebříčku. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině došlo u české veřejnosti k poklesu míry přijatelnosti Rusů jako sousedů, a byl tak přerušen rostoucí trend z předchozího desetiletí. V červnu 2025 si podle výzkumu STEM dovedlo představit Rusa za souseda jen 31 % Čechů, zatímco v roce 2016 to bylo dokonce 50 %. Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů. Během prvního pololetí 2025 tak došlo k dalšímu propadu o 4 p.b., neboť v lednu 2025 by Rusové jako sousedé nevadili 35 % české veřejnosti. U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by přijala Ukrajince za souseda bez problémů pouze desetina Čechů, v červnu 2025 se přijatelnost Ukrajinců jako sousedů dosáhla 46 %. Přijatelnost Ukrajinců jako sousedů tak v červnu 2025 přesáhla o 15 p.b. přijatelnost Rusů.
„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“
Zdroj: STEM – Trendy 2025/06 (N = 1 059)
Mezi pomyslné vítěze z hlediska vývoje vzájemného porozumění patří v českém kontextu nadále bezesporu Vietnamci. Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, po 30 letech soužití se však přijatelnost Vietnamců mezi českou veřejností zvýšila a v červnu 2025 dosáhla 73 % – tedy úrovně, kterou sledujeme zejména u cizinců ze západních zemí. Z pohledu většiny Čechů tak patří vietnamská komunita mezi relativně dobře adaptované menšiny a oblíbenost nadále roste.
Na druhé straně však výzkum STEM ukazuje, že česká veřejnost dlouhodobě zaujímá negativní postoje vůči Romům – jejich přijatelnost za souseda dosáhla v červnu 2025 hodnoty 22 %, což osciluje kolem přijatelnosti cizinců z arabského světa.
„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“
Podíl odpovědí „Velmi dobře, bez problémů“ podle země původu cizince
Zdroj: STEM – Trendy 1994-2025
„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“
Podíl odpovědí „Velmi dobře, bez problémů“ podle země původu cizince
Zdroj: STEM – Trendy 2005-2025
Popularita cizinců se automaticky nepromítá do popularity státu
Výzkumný ústav STEM sleduje od poloviny 90. let i vztah obyvatelstva České republiky k vybraným zemím Evropy i světa. Respondenti a respondentky hodnotí svůj vztah k jednotlivým státům pomocí školních známek[1]. Data z posledního průzkumu z poloviny dubna 2025 ukazují, že postoje Čechů a Češek k jednotlivým státům zůstávají obecně víceméně stabilní. Nejvýraznější změny byly zaznamenány v případě Slovenska a Spojených států amerických (USA), kde došlo k významnému poklesu hodnocení nejlepšími známkami. Kroky americké administrativy prováděné od začátku roku 2025 pod taktovkou znovuzvoleného Donalda Trumpa nebyly příliš transparentní a byly obecně přijímány s obavami. Podobně je na tom i Slovensko, které se v posledních letech odklání od České republiky jak z hlediska vnitřního politického vývoje, tak z hlediska zahraniční politiky. Postoje k jednotlivým státům se však ne vždy promítají do postojů vůči cizincům žijícím v České republice. Výsledky indikují, že je česká veřejnost schopná do velké míry oba aspekty odlišit. Američané i Slováci tak nadále zůstávají jedněmi z nejpřijatelnějších skupin cizinců, které bychom chtěli mít za sousedy přímo v ČR.
Postoje české veřejnosti k cizincům a zemím jejich původu
„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“ – podíl odpovědí „Velmi dobře, bez problémů“
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – podíl odpovědí 1+2.
Pozn.: Údaj není k dispozici u časové řady týkající se: * postojů k cizincům jako sousedům v ČR,
** hodnocení zemí, *** obou časových řad.
Zdroj: STEM – Trendy 2005-2025
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.-22. června 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
[1] 1 – nejlepší, 5 – nejhorší.
