Různé instituce a odborníci používají ve svých výstupech rozdílné ukazatele, což může komplikovat orientaci pro občasné čtenáře. V minulosti se metodické postupy různých výzkumných organizací v důsledku iniciativy sdružení SIMAR sblížily jednotným užíváním základní terminologie:
„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu;
„volební model“ = odhad hypotetického výsledku voleb, který je založen na matematickém modelu. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný;
„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu;
„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie;
„volební potenciál“ = podíl respondentů, kteří volbu strany zvažují, přičemž každý respondent může uvést i více stran.
Stranické preference jsou nejúplnějším obrazem politických nálad ve společnosti. Ukazují, jaký procentuální podíl z celé populace dává přednost jednotlivým stranám, jak velký podíl lidí je nerozhodnutých a jak velký podíl lidí není schopen nebo ochoten uvést preferenci žádné strany. Souhrn všech těchto podílů dává sto procent a STEM jej v zájmu čistoty sdělení uvádí jako výsledek jediného dotazu, který není podmiňován odpovědí na žádnou jinou otázku či není výsledkem třídění dvou či více různých ukazatelů. Ukazatel stranických preferencí může být ovlivněn procedurou tzv. vážení dat. STEM zjišťuje to, jak dotázaný volil v minulých volbách a naměřené hodnoty minulé volby procedurou vážení přibližuje skutečnému výsledku voleb.
Volební model používá aktuální výzkum jako základ pro odhad hypotetického volebního výsledku v době měření, doplňuje jej však o další výzkumné podklady a někdy také o předpoklady založené na zkušenosti, jež nemusejí nutně být odvozeny z výzkumu. Lze tak zohlednit například disciplinovanost voličů jednotlivých stran, přesuny nálad v koncovce minulých voleb apod. Ohledně volebního odhadu neexistuje jedna všeobecně přijímaná metodika, každá firma ji může počítat odlišně, dát různou váhu různým hlediskům. Jak jsme již uvedli, základem výpočtu modelu jsou stranické preference. Ty ukazují, co výzkumná instituce v terénu po případné úpravě vážením skutečně naměřila. Pokud je firma nezveřejní a uvádí jen předpovědní model, odborník ani laik často nemá ponětí, jak k takovému výsledku (modelu) firma dospěla.
Proč se liší preference politických stran u různých firem pro výzkum veřejného mínění
Rozdíly spočívají především v odlišné metodice, kterou firmy používají. STEM se na volební preference ptá všech dotázaných občanů tzv. otevřenou otázkou, to znamená, že dotázaný sám jmenuje stranu, kterou by volil, pokud by se volby konaly příští týden. Některé výzkumné organizace dotázaným občanům předkládají seznamy s názvy politických stran a respondent si z nich vybírá. Při tomto postupu se často vyšší podíl lidí hlásí k menším, méně známým politickým stranám než v případě, kdy lidé spontánně jmenují preferovanou stranu. Rozdíl mezi výsledky různých firem může být i důsledkem odlišného podílu zjištěné odpovědi „nevím“.
