Jakým způsobem jsou vybíráni respondenti do průzkumů?
U průzkumů, které provádíme, usilujeme o co nejlepší reprezentativitu. To znamená, aby složení sady lidí, kterých se ptáme, co nejlépe odpovídalo proporcím dospělé české veřejnosti. Dbáme tedy na to, abychom se ptali přibližně poloviny mužů a poloviny žen, aby vysokoškoláků bylo asi 20 % nebo abychom se ptali rovnoměrně napříč republikou podle krajů. Při 1000 dotázaných to znamená, že se ptáme asi 120 lidí v Praze (žije zde cca 12 % populace) a stejně tak asi 110 lidí z Moravskoslezského kraje (11 %) či 30 v Karlovarském kraji (3 %). Podobně pak i pro další sociodemografické ukazatele. V případě předvolebních průzkumů zohledňujeme i to, zda a koho člověk volil v minulých sněmovních volbách.
Nikdo mě nikdy do průzkumu neoslovil, jak to vůbec probíhá?
Šance, že vás někdo s výzkumem osloví v osobním dotazování (dotazování tazatelem na ulici či telefonicky) je dnes opravdu velmi malá a stále se snižuje, protože tyto typy dotazování jsou zcela náhodné a postupně ustupují dotazování online.
Online dotazování pak probíhá tak, že se náhodně vybírá z rozsáhlého seznamu (panelu) lidí, kteří se dobrovolně registrovali a souhlasili s tím, že je bude možné s výzkumy oslovit.
Registrovat se do panelu je možné online. Je třeba vyplnit registrační dotazník, udělit souhlas a ověřit svou identitu. Poté vám čas od času přijde pozvánka do výzkumů, ke kterým budete náhodně vybrán/a. Obvykle jde o spotřebitelské a marketingové výzkumy. Výzkumy na politická a společenská témata, kterými se zabýváme ve STEMu, tvoří jen malou část dotazování. Určitě se ale takto výrazně zvýší vaše šance na účast v takovém typu výzkumu. Za úspěšné vyplnění dotazníku pak získáte drobnou finanční odměnu.
STEM spolupracuje nejčastěji s Českým národním panelem, ale existuje několik spolehlivých českých panelů respondentů:
- Český národní panel: https://www.narodnipanel.cz/
- Panel MEDIAN: https://www.median.eu/cs/?page_id=27
- Panel TalkOnline/DataCollect: https://talkonlinepanel.com/cz apod.
Budeme rádi, pokud nám s výzkumy budete ochotni pomoci a pokud přispějete svými názory.
Máte jistotu, že se na internetu dotazujete skutečných lidí a ne nějakých trollů apod.?
Stoprocentní jistotu v tomto samozřejmě nemůžete mít nikdy. Avšak my, a především naši partneři spravující panely respondentů, dodržujeme standardy oborové asociace SIMAR a máme celou řadu nástrojů pro ověření, že se v případě každého respondenta jedná o skutečného, netrollícího člověka:
- Účastník panelu musí vyplnit podrobný vstupní dotazník,
- následně je ověřeno, že se jedná o skutečnou osobu (existující adresa, bankovní účet apod.),
- partneři navíc hlídají technické charakteristiky připojení do průzkumu/vyplňování (IP adresa, rychlost klikání, rytmus vyplňování, další podezřelé signály indikující třeba robotické vyplňování),
- z dotazování vyřazujeme příliš krátké rozhovory a v dotazníku jsou přítomny speciální otázky ověřující pozornost respondentů,
- ke každému respondentovi je veden záznam kvality vyplňování dotazníků, podezřelí respondenti jsou z panelů vyřazeni,
- panely sdílí základní blacklist respondentů, kteří v minulosti způsobovali potíže, aby se nemohli po čase znovu registrovat.
Jak si mohu ověřit, že jsou data z průzkumu relevantní a důvěryhodná?
Důvěryhodnost společnosti/modelu lze posoudit z několika ukazatelů:
- společnost zveřejňuje výsledky své práce dlouhodobě, pravidelně – ne jen okolo určitých velkých událostí jako jsou volby,
- společnost zveřejňuje metodu sběru, techniky zajištění reprezentativity, případně i mechanismus výpočtů v dostatečném detailu,
- je zřejmé, pro koho průzkumy vznikly (pro zadavatele či na vlastní náklady),
- bonusově – společnost je součástí oborových organizací SIMAR či ESOMAR, anebo se aspoň řídí jejich standardy.
Kolik lidí dotazujeme v předvolebních průzkumech?
V případě volebních modelů se ptáme přes 1300 respondentů. Při standardním průzkumu míváme alespoň 1000 respondentů. Vyšší počet dotazovaných v předvolebních průzkumech nám dovoluje lépe zachytit i podporovatele menších stran.
Nemůže zveřejňování modelů před volbami akorát ovlivnit samotné výsledky voleb?
Když se průzkumy před volbami zveřejňují, je to férovější a průhlednější. Nějaká ,,zaručená“ čísla by se totiž stejně někde objevovala – jen by kolovala v zákulisí a bez možnosti ověřit, jak vznikla. Čísla profesionálních agentur, které zveřejňují jasnou metodologii a které mohou jejich autoři vysvětlovat, jsou pro politickou diskusi mnohem zdravější. Strany (případně jiní vlivní aktéři) si navíc mohou výzkumy platit samy, takže zákaz by jen vytvořil nerovnost: politici by data měli, ale běžní voliči ne. Zkrátka otevřené zveřejňování dává lidem víc informací k rozhodování a zároveň umožňuje průzkumy srovnávat.
Proč nezveřejňujete výsledky volebních průzkumů včetně nejmenších stran, místo jejich řazení do kategorie ostatní?
Stran, koalic či hnutí, které lidé spontánně v našich průzkumech zmiňují, a které jsou zároveň platně registrovanými politickými subjekty, jsou řádově více než čtyři desítky. Většina má pak jak ve volbách, tak v průzkumech spíše okrajovou podporu. Ve STEMu se proto dlouhodobě řídíme interními pravidly pro to, kdy je odůvodněné danou stranu samostatně zobrazovat, a naopak kdy dává smysl ji zařadit do kategorie „Jiná strana“.
Pravidla pro samostatné zobrazení strany v modelu
Zároveň do modelu samostatně neuvádíme strany, které nedosáhnou ani 1 % zisku. Přesto interně sledujeme podporu i menších stran.
Kde najdu podrobnosti o vašem průzkumu (datum sběru, počet respondentů apod.)?
Všechny podrobnosti o průzkumech, jako např. kdy probíhal sběr dat, kolik respondentů se průzkumu zúčastnilo a kdo byl zadavatelem, najdete vždy na konci každé tiskové zprávy.
Jaký je rozdíl mezi výzkumem a průzkumem?
Výzkum označuje systematické vědecké zkoumaní. Vychází z teoretického zázemí a obvykle navazuje na předchozí poznání a rozšiřuje ho. Pojem průzkum pak označuje spíše rychlý sběr dat, často ve vztahu k nějakému aktuálnímu problému. Výzkum lépe popisuje akademickou, metodologicky robustní praxi. Průzkum ve smyslu sondy ale může být součástí širších výzkumných snah.
Výzkum – Jak funguje?
Výzkum systematicky zkoumá jevy a vztahy mezi nimi, odhaluje souvislosti a pomáhá rozšiřovat zobecnitelné poznání. Poskytuje nám ověřené a podložené informace pro rozhodování.
V rámci výzkumu používáme různé výzkumné metody, kvantitativní i kvalitativní, často v kombinaci. Důležité je, že se výzkumné otázky často opírají o dlouhodobější akademické diskuse, nikoliv o momentální nálady či trendy.
Výzkum se snaží jít do hloubky, být robustní a co nejvíce transparentní a replikovatelný.
Průzkum – Jak funguje?
Průzkum je nejčastěji označení pro sběr dat, který zpravidla proběhne v krátkém čase. Průzkum by se měl, stejně jako výzkum, opírat o promyšlenou metodologii, abychom výsledkům mohli věřit. Průzkumy se často dějí podle momentální potřeby, tím pádem bez vazby na komplexní výzkumný program. Typické jsou například průzkumy komerční nebo zaměřené na komunikaci. Spojuje je rychlá praktická využitelnost.
Průzkum – Co zkoumá?
Pojem průzkum používáme typicky pro kvantitativní šetření. Můžeme sice dělat i kvalitativní průzkum terénu, ale pak spíše hovoříme třeba o kvalitativní sondě, aby nedocházelo k nedorozumění.
Na nejčastěji kladené dotazy jsme odpovídali také ve video sérii Za oponou výzkumu, která vznikla ve spolupráci s influencerem a vědeckým popularizátorem Janem Lukačevičem. Videa přibližují, jak výzkumy vznikají, jak probíhá sběr a vyhodnocování dat a jak správně výsledky výzkumů interpretovat.
