Naše zjištění
Blog
Vybrané projekty
Dobrovolnictví a dárcovství tvoří v Česku významnou, často málo viditelnou součást společenského života. Nový ročník výzkumu Index solidarity s daty převážně za rok 2025, který realizoval analytický ústav STEM ve spolupráci s Nadačním fondem Donio, ukazuje, že dobrovolnická práce včetně neformálního pomáhání odpovídá v Česku přibližně 93 tisícům plných pracovních úvazků v hodnotě 35 mld. Kč ročně. Vedle toho lidé a firmy darují na dobročinné účely přibližně 23 mld. Kč za rok. Celkový Index solidarity zůstává meziročně stabilní.
Největší část české veřejnosti (51 %) oblečení dle svých slov běžně nakupuje v módních řetězcích, jejich pobočkách nebo e-shopech. Při rozhodování o výběru oblečení jsou lidé pragmatičtí a klíčová je pro ně cena (81 %), okrajové jsou naopak prvky spojené s ekologií a etičností výroby. E-shopy s levnou módou fungující na principu ultra fast fashion, jako je SHEIN nebo Temu, využívá k nákupům 22 % veřejnosti. Právě v oblečení z těchto platforem přitom 46 % Čechů a Češek očekává výskyt toxických látek mírně nebo výrazně nad povolenou míru.
Výzkumy STEM ukazují dvojí tvář českého trhu práce. Práce je důležitou součástí naší identity, zároveň se ale 76 % zaměstnaných osob cítí z práce minimálně občas vyčerpáno a 72 % považuje svou práci za stresující. Pětině české veřejnosti narušuje práce výraznějším způsobem soukromý život, dalších 30 % vnímá kolizi mezi pracovním a soukromým životem občas. V tomto kontextu patří mezi nejméně spokojené lidé v nejmladší věkové skupině (63 %). Třetina (31 %) zaměstnanců v práci využívá vlastní zařízení nebo vybavení. Podle 41 % zaměstnanců jim může zaměstnavatel udělovat pokuty nebo jiné finanční sankce za porušení předpisů nebo poškození vybavení. Zkušenost se švarcsystémem má 6 % osob, které pracovaly jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), přestože jejich práce naplňovala znaky zaměstnání. 9 % osob dostalo během posledních 12 měsíců podobnou nabídku. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „Z našich dlouhodobých výzkumů víme, že motivace Čechů a Češek ne vždy pramení z vědomé snahy obcházet zákon – někdy to může být nevědomost, nejistota na trhu práce, snaha udržet si příjem i v obtížné životní situaci anebo tlak zaměstnavatele, který není jednoduché ustát. Měli bychom proto hledat cesty, jak systém nastavit tak, aby se švarcsystém ani neoficiální odměňování nevyplácelo ani jedné straně a lidé se kvůli němu nemuseli cítit ve stresu či nejistotě. Data z jiných zemí ukazují, že prospěch by z toho měli všichni – stát, ekonomika i společnost.“
Červnový průzkum analytického ústavu STEM ukázal smíšený vývoj v postojích české veřejnosti k válce na Ukrajině. Zájem o konflikt mírně vzrostl a Češi o něco vstřícněji hodnotí vojenskou pomoc, kterou Ukrajině poskytuje Česká republika. Naopak podpora pro to, aby Česká republika nadále umožňovala pobyt ukrajinským uprchlíkům, mírně klesla na 53 %. Trvale největší podporu má rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty části ukrajinského území, ačkoli se sílícími zprávami o ukrajinských úspěších mírně roste i podpora bojů s cílem znovuzískání ztracených území.
Míra nezaměstnanosti se stále drží na relativně nízkých hodnotách, přesto mělo v červnu 2026 podle výzkumu STEM obavu z nezaměstnanosti 40 % osob v produktivním věku. Obecně se nezaměstnanosti obávají častěji lidé v předdůchodovém věku, nadále ale pozorujeme silné obavy i mezi mladými lidmi. Obavy z nezaměstnanosti vyjadřuje 70 % lidí, kteří jsou špatně finančně zajištění nebo chudí. V případě hrozící nezaměstnanosti je 90 % Čechů a Češek ochotno hledat práci v jiném oboru, 57 % je ochotno pracovat případně za nižší mzdu. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „V případě ztráty zaměstnání je ochotno se přestěhovat do jiného kraje v rámci České republiky jen 34 % dospělých, což odráží dlouhodobě nízkou prostorovou mobilitu české populace ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Stěhování za prací tak u nás zůstává i nadále citlivým tématem, které je ovlivněno kombinací strukturálních i kulturních faktorů.“
Tři čtvrtiny české veřejnosti (76 %) považují současný systém sociálních dávek za nespravedlivý a polovina (50 %) nevěří, že dokáže přiměřeně pomoci lidem v nouzi. Nejčastějšími překážkami případné žádosti o sociální dávky jsou zdlouhavost, nedostatek informací a obava, že pomoc nepřijde včas. Ukazuje to červnový výzkum analytického ústavu STEM, uskutečněný 16.–21. června 2026.
