Analytický ústav STEM od ledna 2025 až do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v témže roce kontinuálně sleduje vývoj volebních preferencí. Zadavatelem projektu je CNN Prima News. Každý týden provedeme dotazování zaměřené na chování českých voličů a vypočteme předvolební model a další související ukazatele. Téměř kontinuální dotazování je v českém prostředí pro veřejnost novinkou a dovolí sledovat předvolební vývoj v unikátním detailu, především z hlediska týdenní frekvence zveřejňování aktualizovaných výsledků. Náš přístup dovolí plasticky zachytit dopady možných neočekávaných událostí, jako je například vznik nové strany, spojování stávajících subjektů či dynamiku kampaně a nejvýznamnější kauzy politických aktérů. Model budeme zpracovávat až do doby, než bude platné moratorium před letošními sněmovními volbami.
Metoda sběru a sestavení datového souboru:
Sběr dat probíhá prostřednictvím online dotazování (metoda CAWI). Dotazování a sběr zajišťuje agentura STEM/MARK a dotazováni jsou respondenti registrovaní v Českém národním panelu. STEM, STEM/MARK i Český národní panel jsou členy oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupují v souladu s jejími standardy.
Jedna vlna dotazování zahrnuje nejméně 500 dotázaných; vždy v období pátek, sobota, neděle, pondělí a úterý. Při dotazování dbáme na rovnoměrné rozložení dotázaných, aby nedocházelo ke koncentraci odpovědí v jednom dni. Dále ověřujeme pozornost respondentů, kontrolujeme logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a z dat jsou rovněž vyřazeny dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle.
Výběrový soubor za danou vlnu je vždy reprezentativní vzhledem k populaci ČR ve věku 18 a více let. Výběr je proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pro posílení reprezentativity dále dodržujeme křížené kvóty na kombinaci pohlaví X věk a pohlaví X vzdělání. Kvóty vycházejí z dostupných údajů, které zveřejňuje Český statistický úřad. Dále věnujeme zvýšenou pozornost tomu, aby byl soubor reprezentativní z hlediska volby ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021.
Reprezentativitu souboru dále posilujeme dovažováním odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážením pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2021, ve druhém kole prezidentské volby v lednu 2023 a na sociálně pracovní postavení.
Poznámka: Data jsou tak reprezentativní pro českou dospělou veřejnost, ale z podstaty online dotazování mají přirozené limity v tom, že část veřejnosti zasáhnou jen v omezené míře či vůbec (např. lidé bez domova či s omezenou dostupností online). Mírně nadreprezentována je v nich tedy aktivnější část veřejnosti, která ovšem zároveň tvoří naprostou většinu voličstva.
Data, ze kterých vypočítáváme model a další ukazatele, vznikají spojením tří posledních vln dotazování. Výsledný soubor tak představuje nejméně 1 500 respondentů a je reprezentativní pro dospělou českou populaci. Během zpracování dat přidělujeme jednotlivým vlnám různou sílu (váhu) tak, aby nejdůležitější roli hrála nejnovější data, dvě předchozí vlny pak slouží ke stabilizaci odhadu (tlumí případné náhodné výchylky v datech). Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.
Poznámka: Aby bylo možno začít model zveřejňovat již na začátku ledna, je první vlna sbírána mimořádně jako samostatných 1 500 respondentů a model z této vlny tak zachycuje situaci asi šest dní před jeho zveřejněním. Počínaje druhou vlnou mají všechny vlny po cca 500 respondentech. Ve druhé a třetí vlně modelu ještě bude přetrvávat vliv úvodní vlny o 1 500 respondentech. Počínaje čtvrtou vlnou se data budou skládat již regulérně ze tří vln po 500 respondentech.
Sestavení modelu:
Postup pro sestavení kontinuálního modelu STEM pro CNN Prima News je téměř stejný jako u dosavadního modelu STEM. Základním kamenem modelu je otevřená otázka na preference v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly příští týden. Respondent zapisuje svou spontánní odpověď, nevybírá z předloženého seznamu.
Samotný model pak stojí na pravděpodobnostním přístupu, kdy jeden respondent nemusí nutně promlouvat silou jednoho celého hlasu. V případě, že jde o občasného či váhavého voliče nebo pokud vybírá z více stran, navíc zohledňujeme tuto nejistotu, a i takový respondent do modelu určitou měrou vstupuje.
Při konstrukci volebního modelu STEM postupujeme ve třech krocích. Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti. Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme na základě tří otázek:
1) ochota přijít k nadcházejícím volbám,
2) obecný zájem o politické dění a
3) síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska volební motivace rozčlenit do tří skupin:
1) Stabilní voliči: běžně necelá polovina lidí chodí ke sněmovním volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2) Nerozhodnutí: asi třetina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
3) Nevoliči: pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo lze dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – na základě dat odhadneme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb. Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:
1) dlouhodobá tendence chodit k volbám,
2) účast u minulých sněmovních voleb a
3) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.
Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1 podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují asi dvě třetiny hlasů.
Zbylou třetinou hlasů do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje. Pravděpodobnost volby stran, které Nerozhodnutá skupina zvažuje, zohledňuje, jak silnou ochotu volit jednotlivé subjekty respondenti vyjádřili. Dále přihlíží k tomu, kolik stran respondenti zvažují, tedy nakolik je podpora váhavá a rozmělněná. Tato pravděpodobnost dosahuje opět hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik (ne)jednoznačnou ochotu volit vybrané strany Nerozhodnutý volič vyjadřuje. V modelu se kombinuje s pravděpodobností účasti u voleb a vztahuje se pouze na skupinu Nerozhodnutých voličů.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic. Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.
Za zodpovědnou a smysluplnou výpověď o volebních tendencích zjištěných ve výzkumu STEM považujeme prezentaci alespoň tří údajů:
1) Pravděpodobný zisk (samotný volební model)
2) Loajální voliči (možná spodní hranice podpory)
3) Potenciál (horní hranice teoretické podpory)
Přepočet modelu na mandáty:
Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty (§48 až §51 volebního zákona) a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.
Je důležité si uvědomit, že i drobné změny modelu v možných procentuálních ziscích, byť na hranici statistické odchylky, mohou mít zásadní dopad na hypotetické složení Sněmovny. Nejdůležitější změny se v tomto ohledu odehrávají kolem hranice vstupu do Poslanecké sněmovny; samostatně kandidující subjekt potřebuje alespoň 5 %, koalice o dvou členech alespoň 8 % a koalice o více členech alespoň 11 % hlasů. Modelované složení Sněmovny se pak výrazně liší, pokud subjekt se ziskem těsně kolem příslušné hranice, tuto hranici překoná, či zůstane pod ní. Zisk jednoho subjektu kolem hranice 5 % ovlivňuje „osud“ zhruba 10 až 15 mandátů, které mu buď připadnou, anebo se rozdělí mezi ostatní.
Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.
