Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste

A picture containing text, clock, dark, gauge

Description automatically generated

 

Tisková zpráva ústavu STEM, 9.12.2020

 

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

Hlavní zjištění:

  • Obnovu důvěry potvrzuje již druhé měření STEM v řadě. Jde o návrat na nejvyšší úroveň od roku 2011.
  • Nárůst důvěry nastal i přes zhoršené vnímání ekonomické situace, které historicky se sympatiemi k EU silně souvisí.
  • Na jaře poklesla důvěra k EU na 46 %. Pokles se netýkal jen EU, klesala i sympatie k jiným mezinárodním institucím a cizím zemím obecně.
  • U občanů nadále převládá pocit, že zástupci ČR nemohou ovlivnit klíčová rozhodování na úrovni EU.
  • Češi oceňují přínos EU v zajištění vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží a potravin. Částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. října až 2. listopadu 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1003 respondentů. Výzkumu proběhl osobním telefonickým dotazování (CATI).

„V ekonomické krizi většinou pozorujeme i krizi důvěry v domácí i mezinárodní instituce. Spokojenost Čechů s naším členstvím v EU se ale obnovila na rekordní hodnoty od roku 2010 i navzdory tomu, že lidé celkově svoji současnou situaci nevidí příliš pozitivně. Hůře například nyní hodnotí svoji vlastní ekonomickou situaci a nepříznivě vnímají i vývoj v České republice,” říká Nikola Hořejš, hlavní analytik STEM pro téma mezinárodní vztahů. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a není vyloučeno, že se tato sice může ještě opakovat, například pokud se zcela zasekne vyjednávání o evropském rozpočtu,“ dodává.

Z průzkumu STEM na přelomu října a listopadu vyplývá, že 57 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě.  66 % zvolilo jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 18 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace není v otázce EU polarizovaná, ale volá po zlepšování či reformě EU, nikoliv po vystoupení z EU[1].

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, říjen/listopad 2020, 1003 respondentů starších 18 let

Obnovu popularity EU potvrzuje již druhé měření. V září 2020 bylo s členstvím v EU spokojeno 52 % populace. Na jaře klesla spokojenost na 46 %. S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazoval se tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá se více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020/9, Komunikace o evropských záležitostech 2020/10

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním.

Obnova i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 8 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU a jejich naplňování.

„To, že tento ukazatel na jaře poklesl, naznačuje, že veřejnost nereaguje tolik na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Může za to váhavá reakce celého Západu na pandemii. Ostatně z předchozích výzkumů jsme viděli, že řada občanů po jarní vlně epidemie nevěděla jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o Západem vyvolanou hysterii,“ dodává.

 

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005, STEM Trendy 2006-2020/9, Komunikace o evropských záležitostech 2020/10

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů STEM vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 39 % lidí domnívá, že ČR může ovlivnit rozhodnutí Evropské unie – viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás“. Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodovacích procesech EU, tedy v klíčových setkáních ministrů a premiérů.

„Ani většina vlažných zastánců EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v evropských institucích děje. Informování o aktivitě české vlády v EU stále v informačním šumu zapadá. Šanci na změnu budeme mít v roce 2022, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš. I z toho důvodu se STEM připojil k projektu České zájmy v EU[2], který sleduje, jak čeští zástupci v evropských institucích prosazují priority vlády anebo veřejnosti.

„Mají podle Vás naši čelní představitelé, tedy premiér a ministři, možnost rozhodovat o klíčových záležitostech v Evropské unii?“

Pramen: STEM, říjen/listopad 2020, 1003 respondentů starších 18 let

Češi oceňují důležitost EU při pandemii

Z dat po první vlně pandemie, kde jsem se ptali na priority české společnosti, vidíme, že většina občanů oceňovala roli EU při zajištění vakcíny či léků a při zajištění otevřených hranic pro dovoz a vývoz zboží a potravin. U pomoci s ekonomickou obnovou je obrázek složitější. Na jednu stranu souhlasíme s důležitostí evropské ekonomiky pro ČR, na druhou stranu konkrétní kroky či pomoc neznáme a jsme k nim skeptičtí.

Obnova důvěry zřejmě nejvíce souvisí s tím, že odezněl šok z pandemie, že EU našla svoji roli při spolupráci a že už se necítíme jako nejlepší v Evropě,“ říká Hořejš.

Do budoucna je pro vnímání EU důležitý ekonomický vývoj v ČR a nepřímo tak i jednání o rozpočtu a balíčku pro ekonomickou obnovu. Česká ekonomika je kriticky závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si s EU nespojuje. Nicméně dvě třetiny obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ dodává.

Historický vývoj vnímání EU

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejrychleji v historii. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016.

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

  1. Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum. 
  2. Viz www.ceskezajmy.eu Projekt byl iniciován Asociací pro mezinárodní otázky, STEM a Institutem EUROPEUM 


Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).

STEM dlouhodobě sleduje postoje české veřejnosti v otázce bezpečnosti České republiky a členství v Severoatlantické alianci (NATO). Vysoká míra obav v roce 2017 patrně souvisela s dozvuky migrační krize. Vyšší míra znepokojení z mezinárodní situace se zřejmě promítla i do nárůstu podpory našeho členství v Alianci. Z posledního průzkumu vyplývá, že obavy veřejnosti o bezpečnost významně poklesly. Mírně klesá i míra souhlasu s naším členství v NATO.

V dubnu 2017 se o bezpečnost země obávaly téměř dvě třetiny respondentů (64 %). V září 2020 mezinárodní situace znepokojovala už jen necelou třetinu veřejnosti (32 %).

Myslíte si, že za současné mezinárodní situace je ohrožena bezpečnost České republiky?

Pramen: STEM, Trendy 2017–2020

Souhlas veřejnosti se členstvím České republiky v NATO zůstává i nadále vysoký. V září 2020 podporovaly členství více než dvě třetiny (68 %) českých občanů. Opačný názor zastávala necelá třetina populace (32 %).

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Z dlouhodobé časové řady STEM vyplývá, že míra souhlasu s členstvím České republiky v NATO se v posledních 20 letech stabilně drží v blízkosti 70 %. V relativně nedávné době se od této úrovně výrazněji vzdálila v roce 2015, kdy zvýšené obavy z migrace pravděpodobně zvýšily podporu členství v NATO. Pokles obav o bezpečnost České republiky nicméně provází i mírný pokles podpory Aliance.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 1998 – 2020

Následující graf zobrazuje, jak česká veřejnost vnímá důležitost členství v NATO a Evropské unii. V poslední době začalo opět přibývat občanů, kteří považují členství v obou institucích za stejně důležité. Z dlouhodobé časové řady nicméně vyplývá, že od roku 2012 je stále více těch, kteří staví výše členství v NATO (30 %). Členství v EU považuje za důležitější jen 17 % dotázaných.

Domníváte se, že pro náš stát je dnes důležitější členství v Evropské unii nebo v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 2011 – 2020

Následující srovnání ukazuje, že členství České republiky v NATO má většinovou podporu ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Nicméně nejvyšší míru podpory má naše členství zejména mezi mladšími a vzdělanějšími občany. V těchto skupinách souhlasí s naším členstvím v NATO okolo tří čtvrtin respondentů.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Podle věku a vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Rovněž mezi příznivci většiny parlamentních politických stran má české členství v NATO většinovou podporu. Dokonce i těsná většina sympatizantů KSČM, jejíž vedení prosazuje vystoupení z Aliance, souhlasí s členstvím České republiky v NATO. SPD je tak podle posledního průzkumu jedinou parlamentní stranou, u jejíchž stoupenců významně převládá nesouhlas se členstvím v NATO.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence STAN, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační)

Vyšší podpora našeho členství v NATO koresponduje s téměř dvoutřetinovou důvěrou (62 %) ve schopnost NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. Podle posledního průzkumu je důvěra ve schopnosti NATO dokonce o jeden procentní bod vyšší než důvěra ve schopnosti Armády ČR.

Důvěřujete schopnostem následujících institucí, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti země?

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

S naším členstvím v NATO úzce souvisí i otázka, která se týká vysílání českých vojáků do zahraničních misí. Jak ukazuje dlouhodobá časová řada STEM, česká veřejnost není zahraničním vojenským misím příliš nakloněna. Dlouhodobě s nimi souhlasí přibližně dvě pětiny populace. Aktuální hodnota naměřená v posledním průzkumu se pohybuje mírně nad dlouhodobým průměrem.

Souhlasíte s vysíláním českých vojenských misí do oblastí vojenských konfliktů?

Pramen: STEM, Trendy 2007–2020


Ekonomicky „rizikovou skupinou“ jsou podnikatelé, živnostníci a manuální profese

      

30. září 2020

Finance českých domácností začínají pociťovat ochlazení ekonomiky, i když nálada zůstává přes růst nejistoty relativně dobrá. Zásadní problémy má 500 000 Čechů. Index finanční situace domácností, který STEM ve spolupráci s KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016.

Největší problémy mají dvě skupiny obyvatel: ti, kteří pracují v epidemií zasažených odvětvích jako je turismus, hotelnictví a gastronomie a/nebo lidé, kteří měli problémy již dříve. Nejčastěji jde o podnikatele a živnostníky, ale také dělnické profese.

„Novinkou covidové krize je, že mírně se zvyšující ekonomické potíže pociťují najednou dvě jinak heterogenní části společnosti. Na jedné straně lidé dlouhodobě ekonomicky slabší, méně aktivní a závislejší, které ohrožuje každý ekonomický propad. Ale i část populace aktivní a nezávislé, tedy drobní podnikatelé, živnostníci a svobodná povolání. Je to nejspíše dáno tím, že jarní vypnutí ekonomiky zasáhlo oproti krizi roku 2008 bezprostředně jak poptávkovou stranu ekonomiky (menší prodeje), tak i stranu nabídkovou (nižší výroba),“ komentuje Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika.

Zdroj: STEM, Trendy 1990–2020; „Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Schopnost vyjít s příjmem se mírně zhoršuje

Přestože měli lidé možnost v uplynulých měsících akumulovat úspory a nenastala povinnost splácet odložené závazky, v některých domácnostech dochází nebo již došly úpory. Celková schopnost vyjít s příjmem se tak mírně zhoršuje. Další zhoršení patrně nastane s koncem úvěrového moratoria 31. října. Na růstu nezaměstnanosti (v lednu 3,1 %, v srpnu 3,8 %) se krize zatím výrazně neprojevila. Změny může přinést konec programu Antivirus, nebo ekonomické dopady druhé vlny pandemie.

„Zatím se nenaplňují skeptické scénáře některých analytiků z jara, české domácnosti jsou na tom stále poměrně dobře. Problémy se spíše prohlubují u těch, kteří na tom nebyli finančně dobře ani před epidemií. Samozřejmě uvidíme, jaké dopady budou mít případná podzimní omezení ekonomiky,“ popisuje Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM.

Graf č. 2: Index finanční situace domácností

Celková nálada se v létě výrazněji nezhoršovala

Index finanční situace domácností oproti květnu 2020 klesl o další čtyři body. Z pohledu dlouhodobého vývoje je situace nicméně stále poměrně dobrá. Současný vnímaný pokles je v rámci jednoho kalendářního roku největší v novodobých dějinách naší země, na druhé straně značná část domácností dokázala během období růstu nashromáždit finanční prostředky nebo investovat, což jim v případě, že se potýkají s menším poklesem příjmů, umožní krizí projít bez větších problémů.

Kontakt pro média

Adéla Půrová

Head of Content Marketing

728 732 728

apurova@kpmg.cz

Metodika

Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM (www.stem.cz) od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů. Poslední výzkum se uskutečnil od 31. srpna do 13. září 2020.

Index finanční situace domácností

  • Index reflektuje subjektivní výpovědi o stavu domácností ve třech perspektivách: vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok, výhledy do příštího roku a obtíže, s jakými v současné době domácnosti s penězi vychází.
  • Proměnné byly zvolené na základě analýzy z více možností tak, aby reflektovaly pokud možno faktickou finanční situaci, nikoliv další dimenze, jako je politická situace, mediální diskurz, vliv emotivních událostí. Zůstáváme tedy v relevantním časovém horizontu.
  • Každá proměnná vstupující do indexu je pro každý rok přepočtena tak, aby nabývala teoretického rozsahu -100 až 100. Hypotetická hodnota 100 by byla pro proměnnou v případě, že by se všem velmi zlepšovala finanční situace, respektive by snadno vycházeli s příjmem. Při -100 jde o situaci opačnou. 0 je pak pomyslný rovnovážný bod, kdy v ideálnětypické situaci je poměr domácností rovnoměrně rozložený nebo reportují všechny domácnosti stejný stav nebo je polovina v každém z extrémů.
  • V tomto koncepčním přístupu vycházejícím z teoretických předpokladů má každá proměnná v indexu stejnou váhu.
  • Index je následně aritmeticky upraven tak, aby 0 byl výchozí stav za celou populaci při vzniku republiky (tj. 1993), ale zůstalo zachováno teoretické maximum na hladině 100. Rovnovážný bod má hodnotu 16, minimum je -68.

Váhy hodnot proměnných

Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci

Zůstala stejná       0
Velmi zlepšila       1
Trochu zlepšila    0,5
Trochu zhoršila   -0,5
Velmi zhoršila      -1

Myslíte si, že se finanční situace Vaší domácnosti za budoucích 12 měsíců

Velmi zlepší        1
Trochu zlepší      0,5
Zůstane stejná    0
Trochu zhorší     -0,5
Velmi zhorší       -1

Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?

Velmi obtížně        -1
Obtížně                 -1
Spíše obtížně       -0,75
Spíše snadno        0,75
Snadno                  1
Velmi snadno         1


Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).

Pár týdnů před krajskými volbami se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z výsledku průzkumu vyplývá, že za nejdůležitější lidé považují volbu prezidenta. S mírným odstupem následují volby obecních zastupitelů a poslanců. Zmíněné typy voleb ohodnotily 5 nebo 4 body na pětibodové škále více než dvě třetiny občanů. Krajské volby za touto trojicí zaostávají výraznějším rozdílem. Volby do Senátu a Evropského parlamentu jsou i nadále veřejností vnímány jako nejméně důležité. Je však třeba zdůraznit, že více než třetina občanů, která je aktuálně považuje za velmi důležité, přestavuje poměrně výrazný nárůst ve srovnání s průzkumy z let 2016 a 2017.

“Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?

Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité”

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Dlouhodobá časová řada STEM ukazuje, že v roce 2016 se zastavil pokles vnímání důležitosti voleb. Důležitost voleb do Senátu a Poslanecké sněmovny je dokonce podle posledního průzkumu z letošního září nejvýše od roku 2004.

Průzkum STEM rovněž potvrdil trend snižování rozdílů ve vnímání důležitosti mezi prezidentskými, komunálními a poslaneckými volbami. Veřejnost tyto volby aktuálně vnímá jako téměř stejně důležité. Od roku 2016 se zvyšuje i důležitost krajských voleb. Jejich odstup za první trojicí voleb se podle posledního průzkumu mírně snížil. Nejrychleji v poslední době roste podle mínění veřejnosti důležitost voleb do Senátu a Evropského parlamentu. I přesto tyto volby v porovnání s ostatními výrazně zaostávají.

“Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?

Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité”

(uvedeny průměrné hodnoty zaokrouhlené na jedno desetinné místo)

Pramen: STEM, Trendy 2004–2020

V následující tabulce srovnáváme skutečnou volební účast a důležitost, jakou lidé různým volbám přisoudili v září 2020. Při porovnání skutečné volební účasti a deklarované důležitosti jednotlivých voleb je patrná souvislost. Nejvyšší volební účast byla ve 2. kole volby prezidenta a ve volbách do Poslanecké sněmovny. Tyto volby zároveň patří ve vnímání veřejnosti mezi nejdůležitější. Tomuto trendu se v poslední době mírně vymykají pouze volby do obecních zastupitelstev, které lidé podle průzkumu považují za relativně důležité, ale reálná volební účast byla nižší.

Rostoucí počet lidí, kteří podle posledního průzkumu STEM považují volby do krajských zastupitelstev a Senátu za velmi důležité, by se mohl odrazit i ve vyšší skutečné volební účasti. Je však třeba vzít v potaz, že sběr dat probíhal na začátku září, tedy relativně dlouho před současnými volbami. Rovněž není jasné, do jaké míry ovlivní volební účast obavy voličů z onemocnění COVID-19.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast v % Deklarovaná důležitost
září 2020 v %*
Volba prezidenta republiky (2018, 1./2.kolo) 61,9/66,6 59,4
Poslanecká sněmovna (2017) 60,8 55,4
Obecní zastupitelstva (2018) 47,3 55,9
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 43,8
Senát (2018, 1./2.kolo) 42,3/16,5 27,6
Evropský parlament (2019) 28,7 26,8

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body


Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 152 tazatelů STEM (PAPI) a 83 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za září 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 12/19 01/20 03/20 05/20 09/20
ANO 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 33,6 32,7 30,8 33,7 28,4
Piráti 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 12,3 13,6 15,2 12,8 12,8
ODS 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 12,3 9,8 11,8 11,4 10,6
SPD 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 5,6 8,1 8,6 6,5 8,8
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 5,5 4,5 5,7 4,2 7,5
ČSSD 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 5,4 7,0 8,9 7,3
KSČM 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 8,2 7,7 7,4 7,3 7,3
KDU-ČSL 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 6,4 5,5 5,5 6,1 5,4
TOP 09 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 5,8 4,1 4,3 3,3 5,3
Trikolora 4,2 0,5 4,8 2,0 3,5 3,4

Volební model STEM – vývoj podpory únor 2018 až září 2020 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V ZÁŘÍ 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 16 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 7 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například lidovcům přepočet ubírá 4 mandáty, TOP 09 přichází o sedm, STAN přichází o deset mandátů.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Zářijový výzkum STEM ukazuje situaci několik týdnů před krajskými a senátními volbami v situaci, kdy geometrickou řadou narůstá počet nakažených Covid 19. Vládní strany ANO a ČSSD nezískávají jako v průběhu první vlny epidemie, ale naopak ztrácejí.
  2. Hnutí ANO nadále vede s velkým náskokem. I když zájem o politiku je u příznivců hnutí spíše vlažný, intenzita osobní vazby ke straně je pevná a motivace k účasti ve volbách je na solidní úrovni. Hnutí ANO je navíc široce rozkročené, takže je velmi silné v táboru levice, v politickém středu i na pravici.
  3. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora ale kolísá. Stojí si dobře u mladých voličů, ale jejich motivace k volební účasti je nízká, o politiku se moc nezajímají.
  4. ODS je na místě třetím a vykazuje stabilní charakteristiky co do kvality přízně, dlouhodobě však její podpora mírně klesá.
  5. ČSSD se příliš nedaří. Slabě je na tom zejména z hlediska kvality podpory: nízký zájem o politiku, rozvolněná vazba ke straně i nízká motivace účastnit se voleb.
  6. SPD oproti počátku koronavirové krize získala – posilují nejspíš protestní hlasy, mobilizuje se zájem o politiku i volební motivace.
  7. Před volbami na sebe upozorňují Starostové. I když osobní vazba příznivců k hnutí není silná, získali nyní širší podporu a zdá se, že i motivace k účasti ve volbách je u nich dostatečně pevná.
  8. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovídá kladně 58 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Jako obvykle před volbami ochota účastnit se voleb mírně posiluje.

Popularita stranických osobností v září 2020

Ve výzkumu z první poloviny září je Jan Hamáček pozitivně hodnocen výrazně vyšším podílem občanů než v posledním šetření, což znamená pozici nejlépe hodnoceného politika. Jen s mírným odstupem následuje dosud dlouhodobě stabilně první Andrej Babiš. Třetím v pořadí je Adam Vojtěch. Mezi šest nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Alena Schillerová. V porovnání s lednem 2020 se znalost logicky nejvíce zvýšila u ministrů často vystupujících v souvislosti s řešením koronavirové krize: u A. Vojtěcha, K. Havlíčka a R. Plagy. Nejméně známým členem vlády je stále ministr obrany Lubomír Metnar.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31. srpna až 13. září 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do zářijového výzkumu, zaměřeného na obecné hodnocení politických osobností veřejností, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran, zvolených do Poslanecké sněmovny. Aktuální výsledky porovnáváme s posledním obdobným průzkumem STEM z ledna 2020 (v období jarní koronavirové krize tento typ otázky nebyl položen).

Nejlépe hodnoceným politikem je nyní ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček (48 % lidí má na něj příznivý názor). Druhým v pořadí je premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (45 %), u kterého od ledna došlo k poklesu podílu pozitivních hodnocení (o 5 procentních bodů). Na třetím místě je nově ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (43 %), těsně následovaný ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (42 %). Dvě pětiny občanů (40 %) pozitivně hodnotí předsedu Pirátů Ivana Bartoše a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v září 2020

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 9/2020, 1027 respondentů

Podíl příznivých hodnocení Jana Hamáčka se v porovnání s lednem 2020 zvýšil o 12 procentních bodů. Analýza ukazuje, že ke zlepšení jeho hodnocení došlo v různých politických táborech, ale nejsilněji je to patrné u sympatizantů hnutí ANO. Je tedy patrné, že veřejnost pozitivně oceňuje jeho působení v posledních měsících.

Andrej Babiš je nyní hodnocen mírně hůře než v lednu. V táboře příznivců hnutí ANO je však stále vnímán jasně pozitivně, takže za poklesem vidíme jednak mírné zmenšení podpory hnutí ANO a jednak zhoršení jeho hodnocení u ostatních politických skupin.

Pozice Adama Vojtěcha na třetím místě pomyslné hierarchie je dána především zvýšením jeho známosti mezi lidmi (v lednu jej neznalo 31 %, nyní pouze 9 %). Ovšem mezi těmi, kteří jej znají, je jeho postavení horší než v lednu (leden: 55 % příznivých názorů, září: 47 %).

Vyšší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s lednem zjišťujeme dále u ministrů Petříčka, Havlíčka a Plagy, ovšem pouze u Petříčka to znamená reálně lepší pozici ve veřejném mínění (u Havlíčka i Plagy, podobně jako u Vojtěcha, došlo především ke snížení podílu těch, kteří tyto ministry neznají).

Naopak ministryně financí Schillerová je nyní hodnocena hůře než počátkem roku, tedy se u ní zastavil dosavadní pozitivní trend. Její vystupování v posledních měsících tedy část veřejnosti odradilo, přesto stále dvě pětiny občanů (40 %) ji hodnotí pozitivně.

Dodejme ještě, že postavení ministryně Maláčové, která se, podobně jako výše jmenovaní členové vlády, podstatně zapojuje do řešení koronavirové krize, je nyní stejné jako počátkem roku. Neměnná je i pozice ministra Zaorálka.

Naopak se snížil podíl příznivých hodnocení u ministryň Benešové, Dostálové a ministrů Brabce a Tomana.

Nejméně známými členy vlády jsou stále ministr obrany Metnar (nezná jej 45 %) a ministr zemědělství Toman (40 %). V jejich případě k žádnému zvýšení znalosti od počátku roku nedošlo.

Politici s významnou změnou ve znalosti od ledna 2020

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 9/2020 (pořadí podle změny ve znalosti, )

Nyní se zaměříme na předsedy ostatních politických stran, které byly zvoleny do Poslanecké sněmovny.

Stále stejné je hodnocení předsedy Pirátů Ivana Bartoše, což pro něj znamená pozici mezi nejlépe hodnocenými politickými osobnostmi.

Naopak nižší podíl lidí příznivě hodnotí předsedu SPD Tomio Okamuru (nyní 34 %, v lednu 37 %).

Stabilně jsou hodnoceni ostatní předsedové parlamentních stran: předseda ODS Petr Fiala (26 %), předseda KSČM Vojtěch Filip (26 %), předseda STAN Vít Rakušan (25 %) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (21 %).

Poprvé zařazený do průzkumu jako předseda KDU-ČSL Marian Jurečka je pozitivně vnímán necelou třetinou občanů (30 %), což je pouze mírně vyšší podíl než u jeho předchůdce ve funkci Marka Výborného (26 %).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2020


Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.

Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]

Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.

Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2020

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).

Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.

Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.

V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.

Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.

U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)

V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020

  1. Viz tisková zpráva MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/05_06_2020_TZ_nezamestnanost_kveten.pdf/df8581de-34d9-1a32-c6eb-09f996876f4c

Obavy z ekonomické situace a pandemie snižují důvěru v EU i Evropu. Se záchranným balíčkem Češi spíše souhlasí

Praha, 16. 7. 2020 – S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.

70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU

Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.

S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

Mírný pokles i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 7 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„To, že tento ukazatel poklesl, bereme jako signál, že veřejnost nereaguje na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru ve světě a v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Ostatně z výzkumu dezinformací[2] jsme viděli, že řada občanů neví jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o na Západě vyvolanou hysterii,“ dodává.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2020

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 36 % lidí se domnívá, že jsme v EU schopni ovlivnit, co se děje, viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás.“ Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodování EU.

„Ani vlažní zastánci EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v EU děje. Informování o aktivitě české vlády ve vyjednávání je stále klíčové. Šanci na změnu budeme mít za 2 roky, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš.

Je podle Vás Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Více pravomocí k pandemii?

Reakce institucí EU na pandemii byla podmíněna tím, že oblast zdravotnictví a civilní ochrany si členské státy ponechaly zcela ve svých výlučných pravomocích. Česká veřejnost je rozdělena v tom, zda by tomu tak mělo být stejně i nadále. Jak ukazuje graf níže, o něco méně než polovina je pro, aby EU měla více pravomocí ve zdravotnictví, aby v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států.

Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Růst evropské ekonomiky bude klíčový, nejen pro nás

Vzhledem k tomu, jak vnímání EU souvisí s ekonomickou situací, dotazoval STEM i otázky, které se týkají ekonomické obnovy Evropy. Lídři států EU totiž jednají o protikrizovém víceletém rozpočtu a také o speciálním balíčku 750 mld. EUR v reakci na pandemii a ekonomickou recesi. Česká veřejnost s navrženými opatřeními obecně spíše souhlasí.

Jak ukazuje graf níže, 2/3 Čechů a Češek si myslí, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie, a taky, že se Evropská unie má zaručit za peníze, které si jednotlivé členské státy půjčují na překonání dopadů koronavirové epidemie. Dokonce až 73 % považuje za správné, aby šly peníze z rozpočtu Evropské unie především do regionů EU nejvíce zasažených epidemií koronaviru.

„Česká ekonomika je silně závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. Rychlé nastartování evropské ekonomiky je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje. Nicméně 2/3 obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ potvrzuje Nikola Hořejš.

Ekonomická obnova zemí EU

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

  1. Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum.
  2. https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/

Šiřitelé dezinformací

Shrnutí:

Produkce a cirkulace dezinformací má často velmi reálné společenskopolitické dopady. Ačkoliv existují studie o samotném dezinformačním obsahu a o zdrojích, které takový obsah publikují, samotné šíření mezi běžnými občany není příliš zmapováno.

Toto „dobrovolné“ a „amatérské“ šíření mezi lidmi, kteří nesledují vlastní politické ambice a agendu, je zásadní element, bez kterého by se zřejmě nedostal tento obsah k dostatečnému množství čtenářů. Původní dezinformační zdroje většina lidí totiž nezná. A podle výzkumů také pro důvěryhodnost obsahu je důležitější vztah čtenáře k osobě, která jej sdílí, nikoliv k původnímu zdroji informace.

Skupinu šiřitelů jsme definovali jako jedince, kteří pravidelně sdílí obsah, který velká média, včetně veřejnoprávních, podle nich záměrně zkreslují nebo zamlčují. Šiřitelů je podle rychlé sondy odhadem kolem 5 % v populaci. Odhadem dalších 10 % populace si takové informace aktivně často vyhledává, ale pravidelně je nešíří.

Na tyto šiřitele se nevztahuje řada v médiích sdílených stereotypů – svoji ekonomickou situaci nepovažují většinou za špatnou, nemají vždy vyhraněné a jasné politické názory a nejsou to dominantně jen starší lidé. Mnozí z nich se běžně snaží ověřovat informace a také neplatí, že mají vždy nízkou zpravodajskou gramotnost.

Šiřitele charakterizuje to, že hledají alternativu k tomu, co považují za dominantní světonázor médií, jenž se pro ně manifestuje především skrze témata migrace, menšin a mezinárodního soupeření velmocí. Platí pro ně vysoká nedůvěra k médiím a oficiálním zprávám, ale zároveň nemají jiné mediální zdroje, kterým by silně důvěřovali a podle kterých by se orientovali.

Šiřitelé lze rozdělit na dvě skupiny dle motivace a času, který činnosti věnují. První skupina, tzv. Spontánní šiřitelé, příliš informace nezkoumají a sdílí víceméně vše šokující nebo zábavné, co se k nim dostane, za tím účelem, aby udržovali sociální kontakty. Nezajímají se o factchecking, neznají dezinformační média a připomínání hrozeb dezinformací pro ně může být často jen potvrzením, že všichni lžou a pravdy se nelze dobrat. Nejvíce může pomoci nabídnout jim alternativu ve formě komunitních programů a diskusí anebo specificky cílených médií.

Druhá skupina, tzv. Expertní šiřitelé, mají poměrně vysokou zpravodajskou gramotnost, ale také velký sklon ke konspiracím. Na expertní šiřitele proto mnoho „oficiálních aktivit“ nebude efektivních. Naopak pro ně může být zajímavé a může oslabit jejich negativní šiřitelskou činnost kritické psaní o médiích, lákadlo zviditelnění nebo paradoxně i nezávislý factchecking.

Ukazuje se, že skupina šiřitelů je velká, velmi různorodá a vyžaduje větší pozornost, pokud mají být opatření na zmírnění dopadů dezinformací účinná.

Naše zjištění je potřeba potvrdit a zpřesnit kvantitativním výzkumem, který bude založen na velkém vzorku a zároveň bude sledovat nejen důvěru v média, ale také frekvenci šíření, povahu sdílených informací, hlavní motivaci a míru konspirativnosti.

22. 6. 2020

Závěrečná veřejná zpráva z výzkumu

Autoři: Nikola Hořejš, Jitka Uhrová, Michaela Trtíková Vojtková, Matěj Jungwirth a Martin Buchtík (STEM)

Projekt je podpořen Nadací Friedricha Naumanna pro svobodu (Friedrich Naumann Foundation for Freedom). Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu nezodpovídá za obsah této studie ani za jakékoliv její využití. Názory zde vyjádřené jsou názory samotného autora(-ů) projektu. Tyto názory nemusí nutně odrážet názory Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu.

A close up of a logo

Description automatically generated

Další informace naleznete zde: Verejna zprava z vyzkumu web STEM


Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnovém průzkumu STEM bylo zjišťováno hodnocení práce těch členů vlády, kteří se nejvíce zapojovali do řešení krizové situace v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19. Obecně je možné shrnout, že podle většinového veřejného mínění tito politici a političky v krizi obstáli.

Občané nejčastěji oceňují práci ministra vnitra Jana Hamáčka, pozitivně ji vnímají téměř tři čtvrtiny dospělé populace (70 %). Dvoutřetinová většina (65 %) oceňuje práci premiéra Andreje Babiše. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (60 %).

Práce ministryně financí Aleny Schillerové a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je již občany hodnocena rozporněji, mírně nadpoloviční většina (shodně 53 %) ji hodnotí pozitivně, necelá polovina je ovšem kritičtější (43 %, resp. 42 %). V případě Karla Havlíčka, který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo dopravy, je pozitivních hodnocení přesně 50 %, negativních 34 % a 16 % dotázaných jej nezná.

„Jak hodnotíte práci následujících osob v krizové situaci posledních třech měsíců?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“.

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Důležitým zjištěním z průzkumu je rozdílné hodnocení v závislosti na subjektivním prožívání dopadů koronavirové krize. Pro vyjasnění kontextu je třeba uvést, že podle vlastního vyjádření situaci mimořádných opatření více než polovina občanů (55 %) zvládala celkem bez problémů, třetina (35 %) s drobnějšími problémy a pro desetinu lidí (11 %) to byla zátěžová situace.

V této perspektivě je nejvíce univerzálně hodnocen premiér Andrej Babiš. Mezi lidmi, kteří opatření proti koronavirové epidemii zvládají bez problémů, a těmi, pro které je to větší zátěž, je v hodnocení premiéra jen malý rozdíl.

Naopak ministryně financí Alena Schillerová je vnímána nejvíc rozporně. Mezi lidmi, kteří celkem hladce zvládají opatření proti koronavirové epidemii, poměrně jasně převažují pozitivní hodnocení ministryně financí (55 % vs. 39 %). Naopak u těch, kteří mají v současné situaci větší problémy, jsou pozitivní hodnocení jasně v menšině (35 % vs. 61 %). Rovněž v případě hodnocení Jany Maláčové a Karla Havlíčka mají v této skupině obyvatel negativní hodnocení mírnou převahu (Maláčová: 44 % vs. 53 %, Havlíček: 43 % vs. 47 %).

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle toho, jak lidé zvládají opatření proti šíření koronaviru

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Odlišný pohled nabízí perspektiva politických sympatií. Analýza ukazuje, že ministr vnitra (a předseda ČSSD) Jan Hamáček je pozitivně hodnocen jak v táboře „vlastních“ příznivců, tak mezi sympatizanty hnutí ANO a KSČM, většinou jeho práci za dobrou považují i příznivci demokratické opozice. Hodnocení premiéra Andreje Babiše je již rozpornější, i když jej většinou pozitivně oceňují (kromě stoupenců ANO) také sympatizanti KSČM, ČSSD a SPD.

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“, orientační údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů