Mýtům a konspiracím o COVID-19 věří více než třetina české internetové populace

 Informace pro média, 2. března 2021

Shrnutí

Zhruba 40 % Čechů a Češek, kteří používají internet, věří několika častým fámám a konspiracím o epidemii COVID-19. Vyplývá to z průzkumu nezávislého ústavu STEM, který proběhl na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1400 respondentů. Nejvíce Češi věří tomu, že vir byl uměle vyroben v laboratoři a že se epidemie záměrně využívá pro ovládání společnosti.

Číst dále

Situace samoživitelů a samoživitelek v koronavirové krizi

Samoživitelé a samoživitelky jsou dlouhodobě skupinou ohroženější propadem životní úrovně. Finanční situace jejich domácnosti je často horší než v úplných rodinách a patří tak mezi skupiny významně ohrožené chudobou. Těžkosti s vycházením s příjmem pak ovlivňují další stránky života neúplných rodin. Dopady pandemie COVID-19 problematickou situaci ohrožených rodin samoživitelů a samoživitelek ještě vyostřují.

Číst dále

ROZDĚLENI SVOBODOU – DOPADY PANDEMIE

Není žádných pochyb, že pandemie a opatření s ní spojená zasáhly v podstatě do všech oblastí fungování společnosti a každodenního života nejen v České republice. Ve veřejném prostoru se často diskutuje o tom, kdo a jak moc pociťuje různé problémy. Tento výzkum se zaměřil především na to, jak lidé sami vnímají svoji situaci, jaké mají obavy a jak se mění příjem jejich domácnosti. Objektivní dopady na úrovni skupin společnosti vidíme na základě statistických a makroekonomických dat vždy až s odstupem.

Číst dále

Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste

Tisková zpráva ústavu STEM, 9.12.2020

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

Číst dále

Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Ekonomicky „rizikovou skupinou“ jsou podnikatelé, živnostníci a manuální profese

30. září 2020

Finance českých domácností začínají pociťovat ochlazení ekonomiky, i když nálada zůstává přes růst nejistoty relativně dobrá. Zásadní problémy má 500 000 Čechů. Index finanční situace domácností, který STEM ve spolupráci s KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016.

Číst dále

Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Číst dále

Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Číst dále

Popularita stranických osobností v září 2020

Ve výzkumu z první poloviny září je Jan Hamáček pozitivně hodnocen výrazně vyšším podílem občanů než v posledním šetření, což znamená pozici nejlépe hodnoceného politika. Jen s mírným odstupem následuje dosud dlouhodobě stabilně první Andrej Babiš. Třetím v pořadí je Adam Vojtěch. Mezi šest nejlépe hodnocených politických osobností dále patří Jana Maláčová, Ivan Bartoš a Alena Schillerová. V porovnání s lednem 2020 se znalost logicky nejvíce zvýšila u ministrů často vystupujících v souvislosti s řešením koronavirové krize: u A. Vojtěcha, K. Havlíčka a R. Plagy. Nejméně známým členem vlády je stále ministr obrany Lubomír Metnar.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31. srpna až 13. září 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do zářijového výzkumu, zaměřeného na obecné hodnocení politických osobností veřejností, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran, zvolených do Poslanecké sněmovny. Aktuální výsledky porovnáváme s posledním obdobným průzkumem STEM z ledna 2020 (v období jarní koronavirové krize tento typ otázky nebyl položen).

Nejlépe hodnoceným politikem je nyní ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček (48 % lidí má na něj příznivý názor). Druhým v pořadí je premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (45 %), u kterého od ledna došlo k poklesu podílu pozitivních hodnocení (o 5 procentních bodů). Na třetím místě je nově ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (43 %), těsně následovaný ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (42 %). Dvě pětiny občanů (40 %) pozitivně hodnotí předsedu Pirátů Ivana Bartoše a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v září 2020

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 9/2020, 1027 respondentů

Podíl příznivých hodnocení Jana Hamáčka se v porovnání s lednem 2020 zvýšil o 12 procentních bodů. Analýza ukazuje, že ke zlepšení jeho hodnocení došlo v různých politických táborech, ale nejsilněji je to patrné u sympatizantů hnutí ANO. Je tedy patrné, že veřejnost pozitivně oceňuje jeho působení v posledních měsících.

Andrej Babiš je nyní hodnocen mírně hůře než v lednu. V táboře příznivců hnutí ANO je však stále vnímán jasně pozitivně, takže za poklesem vidíme jednak mírné zmenšení podpory hnutí ANO a jednak zhoršení jeho hodnocení u ostatních politických skupin.

Pozice Adama Vojtěcha na třetím místě pomyslné hierarchie je dána především zvýšením jeho známosti mezi lidmi (v lednu jej neznalo 31 %, nyní pouze 9 %). Ovšem mezi těmi, kteří jej znají, je jeho postavení horší než v lednu (leden: 55 % příznivých názorů, září: 47 %).

Vyšší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s lednem zjišťujeme dále u ministrů Petříčka, Havlíčka a Plagy, ovšem pouze u Petříčka to znamená reálně lepší pozici ve veřejném mínění (u Havlíčka i Plagy, podobně jako u Vojtěcha, došlo především ke snížení podílu těch, kteří tyto ministry neznají).

Naopak ministryně financí Schillerová je nyní hodnocena hůře než počátkem roku, tedy se u ní zastavil dosavadní pozitivní trend. Její vystupování v posledních měsících tedy část veřejnosti odradilo, přesto stále dvě pětiny občanů (40 %) ji hodnotí pozitivně.

Dodejme ještě, že postavení ministryně Maláčové, která se, podobně jako výše jmenovaní členové vlády, podstatně zapojuje do řešení koronavirové krize, je nyní stejné jako počátkem roku. Neměnná je i pozice ministra Zaorálka.

Naopak se snížil podíl příznivých hodnocení u ministryň Benešové, Dostálové a ministrů Brabce a Tomana.

Nejméně známými členy vlády jsou stále ministr obrany Metnar (nezná jej 45 %) a ministr zemědělství Toman (40 %). V jejich případě k žádnému zvýšení znalosti od počátku roku nedošlo.

Politici s významnou změnou ve znalosti od ledna 2020

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 9/2020 (pořadí podle změny ve znalosti, )

Nyní se zaměříme na předsedy ostatních politických stran, které byly zvoleny do Poslanecké sněmovny.

Stále stejné je hodnocení předsedy Pirátů Ivana Bartoše, což pro něj znamená pozici mezi nejlépe hodnocenými politickými osobnostmi.

Naopak nižší podíl lidí příznivě hodnotí předsedu SPD Tomio Okamuru (nyní 34 %, v lednu 37 %).

Stabilně jsou hodnoceni ostatní předsedové parlamentních stran: předseda ODS Petr Fiala (26 %), předseda KSČM Vojtěch Filip (26 %), předseda STAN Vít Rakušan (25 %) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (21 %).

Poprvé zařazený do průzkumu jako předseda KDU-ČSL Marian Jurečka je pozitivně vnímán necelou třetinou občanů (30 %), což je pouze mírně vyšší podíl než u jeho předchůdce ve funkci Marka Výborného (26 %).

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.

Pramen: STEM, Trendy 2015-2020


Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.

Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]

Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.

Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2020

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).

Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.

Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.

V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.

Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.

U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)

V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020

  1. Viz tisková zpráva MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/05_06_2020_TZ_nezamestnanost_kveten.pdf/df8581de-34d9-1a32-c6eb-09f996876f4c