Ekonomická nálada spadla na úroveň krize, domácnosti očekávají další zdražování

Ekonomická nálada Čechů je v první polovině roku značně pesimistická. Index finanční situace domácností klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let. Index také zaznamenal největší meziroční propad od roku 1993. Mezi domácnostmi mimo jiné oslabuje schopnost tvořit úspory. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami. K nejčastějším úsporným opatřením nyní patří šetření při nákupu potravin nebo oblečení a obuvi. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků výzkumu, který dlouhodobě provádí agentura STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

Číst dále

Dezinformace ohrožují naši bezpečnost, myslí si Češi. Většina souhlasí s omezováním dezinformačních zdrojů

Informace pro novináře, 11. 5. 2022

76 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.

Číst dále

Ruská agrese proti Ukrajině: analýza nálad české veřejnosti

Následující analýza ústavu STEM se soustředí na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU. Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň. Válka na Ukrajině také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.

Číst dále

Co očekáváme od prezidenta?

Česká veřejnost chová k instituci svého prezidenta tradičně úctu a k jejímu nositeli váže značná očekávání. Přes negativně vnímaný vliv prezidenta Miloše Zemana se prezidentská instituce u podstatné většiny veřejnosti i na začátku roku 2022 těší velké vážnosti.

Ve společnosti převládá očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem. Velká většina soudí, že by měl boj opozice s vládou spíše moderovat, než do něj zasahovat, a mírná většina pak podporuje, aby se v politických otázkách soustředil na jejich morální a hodnotový prvek. Tento dojem zesiluje dále proměna veřejného mínění od názoru z dob prezidentování Václava Havla, že prezidentská funkce by měla být především službou lidem, k dnešnímu rozhodnému postoji, že prezident by měl hrát převážně reprezentativní roli.

Lidem také není lhostejné, kdo se stane příštím prezidentem. Neshodnou se ale příliš, jestli ve volbách budou rozhodující silou peníze a kampaň, či osobnost a program kandidátů. Z většiny Češi také nedůvěřují tomu, že ostatní lidé projeví při volbě prezidenta dobrý úsudek.

Číst dále

Kritické postoje k politické reprezentaci se odrážejí i v nízké míře důvěry v české ústavní činitele

Důvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %). Prezident republiky Miloš Zeman má podporu nejmenší (29 %).

Číst dále

Začátkem roku ve veřejném mínění při bilancování vývoje v minulém roce panoval křehký optimismus

Rok 2021 považovala většina (60 %) společnosti z osobního hlediska za úspěšný. Avšak rozvoj celé společnosti hodnotila pozitivně jen přibližně pětina (22 %) Čechů a Češek. Ve srovnání s rokem 2020 jde o mírné zlepšení. Vliv koronavirového období se podepsal i na pocitech, které si veřejnost s uplynulým rokem spojuje. Většina (66 %) obyvatel ČR v roce 2021 zažívala strach, nejistotu nebo únavu. I zde registrujeme mírný pokles ve srovnání s prvním rokem pandemie, což naznačuje očekávání, že má česká společnost to nejhorší za sebou.

Číst dále

Vysvědčení společnosti téměř dva roky od vypuknutí pandemie: Lidé oceňují kvalitu zdravotní péče,ale kriticky hodnotí politickou reprezentaci

Aktuálně občané nejlépe hodnotí kvalitu zdravotní péče. Její hodnocení se v souvislosti s vysokým nasazením zdravotnického personálu při koronavirové krizi významně zlepšilo. Dále je setrvale pozitivně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak v politické oblasti sledujeme výrazná zhoršení, nejvíce se od začátku roku 2020 propadlo pozitivní hodnocení práce prezidenta. Zhoršilo se i hodnocení činnosti vlády, premiéra a parlamentu, i když tady v porovnání s loňským rokem sledujeme mírný obrat v souvislosti s výměnou politické reprezentace po volbách v říjnu 2021.

Číst dále

Databáze kvality života v obcích – jak se žije ve vaší obci?

Spouštíme nový web https://kdejedobre.cz/, který umožnuje zhodnotit kvalitu života v jednotlivých obcích ČR. Webová stránka (obrázek 1) umožňuje vyhledat data o konkrétní obci a zhodnotit kvalitu života vzhledem k nejrůznějším kritériím. Nová databáze v sobě spojuje množství datových zdrojů, které mapují nejrůznější aspekty života v obci. Databáze umožňuje prozkoumat a zhodnotit různé aspekty života a srovnat jednotlivé obce České republiky mezi sebou. Skládá se z více než 160 ukazatelů, které spadají do 11 oblastí. Pro každou oblast je zároveň navržen složený indikátor, který hodnotí oblast jako celek. Kromě situace v jednotlivých obcích web přináší i celkový pohled na jednotlivé ukazatele. Tento projekt vznikl ve spolupráci STEM a DATLAB, byl zaštítěn Ministerstvem životního prostředí a financován z prostředků TAČR ÉTA.

Číst dále