Instituce

Poslanecká sněmovna i senát vstupují do volebního roku s nízkou, zhruba čtvrtinovou důvěrou občanů. Vzestup jejich kreditu v době českého předsednictví Evropské unii byl skutečně jen přechodný. Naproti tomu důvěra lidí v hlavu státu je trvale vysoká, prezidentovi věří tři čtvrtiny Čechů.

Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %.

Propad důvěry v nejvyšší soudní instituce, k němuž došlo v době, kdy Ústavní soud řešil případ předčasných parlamentních voleb, byl jen přechodný. Po několika měsících se důvěra ve všechny tři nejvyšší soudní instituce vrátila nad hranici 60 %.

V posledním měsíci roku se spokojenost s vnitropolitickou situací zvýšila o 11 procentních bodů. Také spokojenost s prací prezidenta, vlády i parlamentu oproti minulým měsícům vzrostla. Práci prezidenta hodnotí kladně 66 % lidí, s prací vlády jsou spokojeny necelé dvě třetiny lidí (64 %) a polepšil si rovněž parlament, jehož činnost kladně ocenily necelé dvě pětiny občanů (37 %). Vláda, prezident i parlament tak dosáhly nejlepšího hodnocení své práce od začátku roku 2009.

S politickou situací je nadále nespokojena velká většina (87 %) občanů. Hluboká nespokojenost trvá od vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě a příliš se nemění, přestože úřednická Fischerova vláda podle názoru tří pětin (58 %) lidí pracuje dobře a většina (61 %) občanů příznivě hodnotí v uplynulém měsíci i práci prezidenta. Na „standardních“ 30 % se dostal opět i podíl příznivých hodnocení práce parlamentu.

Premiéru Fischerovi důvěřuje 79 % občanů. Důvěra v prezidenta republiky Václava Klause se po výkyvu v polovině letošního roku vrátila na šedesátiprocentní úroveň (61 %). Většina občanů má důvěru k předsedovi ústavního soudu Pavlu Rychetskému (55 %), méně než polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (42 %) a Miloslavu Vlčkovi (41 %). Jejich důvěryhodnost u české veřejnosti je poměrně stabilní.

Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra se v roce 2009 drží stabilně na 69 %. Policii ČR důvěřuje přibližně polovina (52 %) lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie Interpol, které důvěřuje 78 % lidí. Nadpoloviční důvěru občanů (59 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Současně v Armádu ČR a v NATO důvěřuje téměř polovina Čechů (48 %).

Ze tří aktuálně sledovaných kontrolních institucí – Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce ombudsmanovi (72 %) či České obchodní inspekci (68 %). Míra důvěry ve všechny tři sledované instituce od minulého měření poklesla, nejvýznamněji u NKÚ, kterému v současné době důvěřuje mírně nadpoloviční většina lidí. Hodnocení důvěryhodnosti kontrolních institucí je z hlediska sociodemografických ukazatelů vzácně univerzální, odlišnosti nalézáme jen podle stranických preferencí respondentů.

Důvěra v Ústavní soud a další nejvyšší soudní instituce se více než deset let držela vysoko, důvěřovalo jim kolem 70 % občanů. Od roku 2006 však postupně klesá a po přechodném vzepětí v době předsednictví EU se důvěra v Ústavní soud propadla na 55 %, což je nejnižší úroveň od krize na konci roku 1997. Důvěře v Ústavní soud odpovídá i názor lidí na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Spory o změny ústavy a konání předčasných voleb oslabily důvěru občanů v některé instituce. Z nejvyšších ústavních institucí obstál prezident, naopak obě komory českého parlamentu ztratily důvěru, kterou přechodně získaly před pádem Topolánkovy vlády, v době českého předsednictví Evropské unii.