Různé

Jen 40 % Čechů si myslí, že v naší společnosti může člověk uplatnit své schopnosti. V prosinci 2010 jich byla ještě většina (56 %) a v roce 2007 dokonce 72 %. Na 36 % poklesl podíl lidí, kteří souhlasí s tím, že se u nás nejvíce daří lidem, kteří jsou schopní a pracovití (před rokem 43 %). Naprostá většina občanů (88 %) se přiklání k názoru, že spíše u nás rozhodují konexe a známosti než zásluhy, schopnosti a výkonnost.

Zatímco k domácí politické scéně se česká veřejnost staví silně kriticky, média sklízejí za svou práci uznání. Téměř dvě třetiny Čechů (65 %) soudí, že média poskytují veřejnosti o vnitropolitickém dění dobrý přehled (před rokem to bylo 53 %). Ještě více lidí (71 %) uvedlo, že zpravodajství veřejnoprávní České televize informuje o vnitropolitickém dění objektivně. I to je proti prosinci 2010 (64 %) vzestup.

Třetina občanů se domnívá, že by se církvím měl vrátit jejich bývalý majetek. Tento podíl se v posledních dvou letech nemění a souvisí především s názorem české veřejnosti na užitečnost církví. Z lidí, kteří nepovažují církve za užitečné, by jim majetek vrátila jen nepatrná část.

Podíl lidí považujících církve za užitečné instituce se v posledních letech nemění. Častěji vnímají jejich užitečnost zejména lidé, kteří věří v Boha, a občané, kteří se hlásí k nějaké církvi, především k římskokatolické.

Podíl lidí věřících v Boha se u nás za posledních patnáct let velmi pozvolna snižuje. V současnosti věří v Boha asi třetina dospělých osob. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně) do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk se udržuje asi ve dvou pětinách rodin. V moravských krajích je výrazně větší podíl věřících více než v českých krajích a je zde i častěji udržován vánoční zvyk chodit do kostela.

Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky aktivních obyvatel ČR budou letos trávit nejdelší část své dovolené na území ČR. Nejčastější formou dovolené je pobyt na chatě, chalupě (40 %), více než třetina ekonomicky aktivních lidí (34 %) volí pobytový zájezd. Služeb cestovních kanceláří využije celkem necelá třetina ekonomicky aktivní populace (30 %), zejména ti, kteří pojedou za hranice. Při výběru cestovní kanceláře lidé hledí především na nabízený cíl cesty a cenu.

Nějaké novoroční předsevzetí letos přijala třetina Čechů. Častěji si předsevzetí dávaly ženy a mladší lidé. Předsevzetí se týkala ponejvíce péče o vlastní zdraví, dále vztahů s nejbližšími a práce, zaměstnání a vzdělávání.

Podíl lidí věřících v Boha se u nás za posledních patnáct let snížil o 7 procentních bodů. V současnosti věří v Boha asi třetina dospělých osob a přibližně stejný podíl občanů patří podle svého přesvědčení k některé církvi. Mnohem menší podíl, řádově desetina lidí, však chodí aspoň jednou měsíčně do kostela. V době Vánoc však do kostela přichází i část lidí, kteří věřící nejsou, tento vánoční zvyk se udržuje asi ve dvou pětinách rodin. V moravských krajích je věřících více než v českých krajích a jsou zde i častěji udržovány vánoční zvyky.

Z pohledu boje proti pravicovému extremismu lze 6 % populace označit za rizikovou část. Jde o lidi, kteří se ztotožňují s valnou většinou idejí ultrapravice a současně jsou i ochotni takovouto politickou stranu podpořit aktivní účastí na jejích akcích. Pro tyto občany je současný společenský a politický systém často nesrozumitelný. Projevuje se u nich frustrace v oblasti pracovního uplatnění, rodinného života i materiálního zajištění. Cítí se dlouhodobě omezováni různými problémovými skupinami obyvatel, zmiňují okradení či napadení ze strany těchto skupin.

Česká veřejnost má k menšinám diferencovaný vztah. Nejlépe hodnotíme Slováky a nevnímáme je ani jako cizí menšinu. Bez problémů přijímáme židovské a německé skupiny a nemáme ani velké výhrady vůči homosexuálům. Zásadní problém však máme s Muslimy a zejména s Rómy. Skupiny blízké pravicovému extremismu mají ke všem sledovaným menšinám horší vztah než průřez populace.