My a svět

Evropany se cítí být 76 % Čechů, především mladších, vzdělanějších, dobře situovaných a pravicově zaměřených. Dvě třetiny lidí vyjadřují spokojenost s členstvím v Evropské unii, avšak jen polovina občanů je přesvědčena o naší schopnosti hrát v ní aktivní roli. Nespokojenost a pochybnosti v tomto ohledu vyjadřují především příznivci KSČM. V době začátku našeho předsednictví se zvýšila celková spokojenost lidí s naším členstvím (z 58 % v únoru 2008 na aktuálních 66 %) a o devět procentních bodů rovněž stouplo zastoupení těch, kteří si myslí, že se v EU chováme aktivně.

Většina lidí si přeje, abychom více usilovali o prohloubení spolupráce uvnitř EU. Od roku 2001 navíc stoupl podíl lidí, kteří se domnívají, že se u nás příliš zaobíráme podružnými domácími záležitostmi a málo se staráme o situaci ve světě. Podrobnější analýza ukazuje, že podporu snahám o zintenzivnění spolupráce v rámci EU projevují častěji lidé, kteří jsou hrdí na občanství ČR.

Naprostá většina Čechů (86 %) je s výsledkem amerických voleb spokojena. Spokojenost se řídí stranickými preferencemi: nejčastěji ji vyjadřovali stoupenci ČSSD (90 %) a Strany zelených (92 %), zatímco relativně největší podíl lidí nespokojených s tím, jak volby dopadly, jsme zaznamenali mezi sympatizanty ODS (19 %) a KDU-ČSL (17 %), ale také mezi přívrženci KSČM (18 %). Očekávání občanů spojená s Obamovým působením ve funkci prezidenta jsou poměrně vysoká, zejména pokud jde o vztahy USA k Evropě a obraz Spojených států ve světě. Pouze 4 % Čechů americké volby vůbec nesledovala.

Populace ČR není v otázce schválení Lisabonské smlouvy parlamentem jednotná. Mírně však převládá představa, že by Parlament ČR Lisabonskou smlouvu ratifikovat neměl (55 %). Občanů, kteří dopadům nové Reformní smlouvy EU rozumí, je nicméně poměrně málo (25 %). Lidé, kteří smyslu Lisabonské smlouvy nerozumějí, častěji nesouhlasí s jejím přijetím. Lisabonskou smlouvu naopak podporují zejména příznivci ODS.

Tři měsíce před 1. lednem 2009 věděly necelé tři čtvrtiny (71 %) Čechů, že od toho data bude naše země předsedat Evropské unii. Povědomí, co naše předsednictví vlastně znamená, je však zatím stále slabé. Základní představu o tom, jak bude naše předsednictví probíhat, má 25 % lidí, dostatek informací o přípravách k němu jen 15 % obyvatel. Pouze čtvrtina (25 %) občanů si myslí, že jsme na předsednictví dobře připraveni.

Zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem předpokládá každý druhý občan. Vzhledem k distribuci odpovědí je však zřejmé, že názory veřejnosti jsou jen mělce zakotveny. O něco častější obavy mají starší lidé, občané s horším materiálním standardem a lidé levicově orientovaní. V rusko-gruzínském konfliktu jsou občané ČR spíše na straně Gruzie než Ruska, relativně velká část z nich však neví, na čí stranu se v tomto konfliktu přiklonit.

Šest měsíců před 1. lednem 2009 vědí necelé dvě třetiny (62 %) Čechů, že od toho data bude naše země předsedat Evropské unii. Povědomí o tom, co naše předsednictví vlastně znamená, je však zatím stále slabé. Základní představu o tom, jak bude naše předsednictví probíhat, má 22 % lidí, dostatek informací o přípravách k němu jen 13 % obyvatel. Necelá třetina (30 %) obyvatel si myslí, že jsme na předsednictví dobře připraveni.

Občané ČR jsou v otázce schválení Lisabonské smlouvy parlamentem nejednotní. Mírně však převládá představa, že by Parlament ČR Lisabonskou smlouvu ratifikovat neměl (53 %). Lidí, kteří dopadům nové Reformní smlouvy EU rozumí, je poměrně málo (23 %) a tento podíl se v čase zatím nemění.

STEM se otázkami kolem amerických jednotek u nás a výstavbou amerického radaru na našem území zabývá řadu let v různých kontextech. Ukazuje se, že názory veřejnosti ohledně amerického radaru mají v sobě velký emotivní náboj, vedle věcných aspektů se v hodnocení lidí projevují daleko silněji momenty ideologické. Vědomí mnoha lidí těká po povrchu, mínění není hlouběji zakotveno a zračí se odlišně podle konkrétní formulace otázek, podle zařazení v dotazníku i podle metody šetření. V nejnovějším výzkumu STEM sáhl k metodě telefonického dotazování (CATI). Výzkum se uskutečnil se ve dnech 24. 4. – 28. 4. 2008 na souboru 1001 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Výzkum byl proveden pro Úřad vlády ČR, otázky formuloval STEM.

Polovina obyvatel ČR si myslí, že se česká veřejnost dokáže chovat k cizincům žijícím a pracujícím na našem území bez předsudků a zaujatosti, polovina lidí o tom pochybuje. Tato polarizace názorů na cizince žijící v ČR se od loňského roku téměř nezměnila. Odráží rozdílné postoje k cizincům, kteří k nám přišli pracovat ze Západu, a k těm, kteří přijeli z chudších částí světa. Slováky, cizince ze Západu a také Židy jsme většinou ochotni přijmout za své sousedy, u jiných národů si život v jejich těsné blízkosti často nepřejeme. Více než třetina (36 %) občanů ČR považuje za zcela nepřijatelné, aby se jejich sousedy stali Romové.