Sociální politika

Výpovědi o tom, jak domácnosti vycházejí se svými příjmy, se příliš nemění. V současné době 61 % lidí uvádí, že jejich domácnost vychází s příjmy obtížně, něco uspořit se daří necelé polovině obyvatel (46 %). Snadněji vycházejí s rodinným rozpočtem lidé s maturitou a především vysokoškoláci nebo podnikatelé. O problematickém hospodaření s rodinnými příjmy hovoří nejčastěji lidé se základním vzděláním
a nezaměstnaní.

Zhruba šedesát procent Čechů hodnotí velikost příjmů a majetku ve své domácnosti slovy „průměrně zajištěni“. Na tom se skoro nic nezměnilo už deset let. Pozvolna však ubývá lidí, kteří přiznávají, že jsou zajištěni špatně či jsou chudí.
Kde je práh bohatství, jaký majetek musí občan mít, aby se považoval alespoň za „solidně zajištěného“? Data ukazují, že poměrně vysoko. I z lidí, kteří přiznávají nejméně dvoumiliónový majetek, se za „solidně zajištěné“ považuje pouze třetina.

S tím, jak v posledních dvou letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se nyní obává 56 % ekonomicky aktivní populace. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává jen sotva pětina občanů. Drtivá většina míní, že stávající systém sociální podpory nemotivuje lidi, aby se nevyhýbali práci a snažili si najít zaměstnání.

Společnost STEM, která dlouhodobě sleduje otázky spojené s finanční situací našich domácností, se podobně jako na konci roku 2004 zajímala i o postoje veřejnosti k půjčování peněz. Statistické údaje přinášejí v posledních letech informace o růstu zadlužení českých domácností včetně problémů, do kterých se řada lidí v souvislosti se svou neschopností splácet dostává.

STEM pokládá občanům České republiky již od roku 1993 otázky, jimiž by bylo možné udělat si obrázek o finanční situaci domácností a jejich životní úrovni. V odpovědích na otázky týkající se majetku, životní úrovně nebo finanční situace převažují opatrnější varianty „spíše ano“ nebo „spíše ne“ nad variantami jednoznačnými, nicméně z poměru kladných a záporných variant lze poměrně dobře usoudit, kam se vývoj ve společnosti ubírá.

V dubnovém výzkumu zjišťovala společnost STEM postoje veřejnosti k národnostním
a etnickým menšinám. Oslovení lidé vyjadřovali svůj vztah k romské populaci žijící na našem území a vyslovovali se k otázce, zda by se mělo v naší republice více dbát na práva Romů.

Zajištění náhradní péče o děti, které z různých důvodů nemohou žít ve své vlastní biologické rodině, vnímá velká část veřejnosti kriticky. Za velký problém považují lidé již samotné počty dětí, kterým se nedostalo šance vyrůstat v rodinném prostředí, a které zůstávají v péči ústavních zařízení. Nemalá část veřejnosti je přesvědčena, že v tomto ohledu je situace u nás
v porovnání s jinými státy horší a podíly dětí, žijících v různých ústavech, jsou nadprůměrně vysoké.

Podle vlastního vyjádření pomáhá dnes dětem, které nemají vlastní rodinu, pětina dospělé populace. Prostor pro mobilizaci spoluúčasti obyvatel na pomoci opuštěným dětem se ale zdá být větší. Podle výzkumu se například ukazuje, že přijmout za určitých okolností alespoň na čas nějaké dítě do vlastní péče připouštějí čtyři pětiny obyvatel a tři desetiny takovou pomoc úplně nevylučují . K tomuto, na první pohled překvapivě vysokému podílu lidí připravených vzít do své péče opuštěné dítě, je třeba poznamenat, že otázka zjišťující tento zájem byla ve výzkumu formulovaná poměrně vágně a obsahovala celou řadu podmínek

O aktivitách neziskových organizací, které se věnují opuštěným dětem, ví téměř polovina (43%) obyvatel České republiky. Celá pětina (21%) již někdy slyšela přímo o nadačním fondu Rozum a Cit a polovina (50%) zaznamenala akci nadačního fondu „Sluníčkový den“, při němž studenti prodávají keramické sluníčko nebo sluníčkovou magnetku.

Průzkum, kterého se zúčastnila polovina klientských rodin nadačního fondu Rozum a Cit a Střediska náhradní rodinné péče, vyvrací některé vžité představy o lidech, kteří si berou opuštěné děti do výchovy.