Sociální politika

Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledním roce stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje.

Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 % Čechů dostatečně motivační není. V souladu s většinovým požadavkem, aby podpory v nezaměstnanosti byly nízké, také téměř dvě třetiny občanů nechtějí, aby se podpory v nezaměstnanosti zvyšovaly.

Třem čtvrtinám lidí nejsou jasná pravidla, jak se vypočítávají v současné době starobní důchody. Příliš srozumitelný není pro veřejnost ani návrh, podle něhož bude možné část důchodového pojištění odklonit do penzijního fondu. Souhlasí s ním 12 % lidí, odmítá třetina populace. Ostatní váhají anebo otevřeně odpovídají, že návrh je zcela nesrozumitelný. Nad návrhem váhá i velká část (kolem dvou pětin) stoupenců koaličních stran.

Důchody hodnotí jakou přiměřené pro staré lidi jen asi čtvrtina občanů, mezi samotnými důchodci je to pouze 13 %. Podobně čtvrtina populace se domnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit důstojné stáří (z důchodců 15 %). O něco více než třetina občanů má za to, že důchody alespoň stačí na pokrytí základních životních potřeb důchodců (mezi důchodci 25 %).

Téměř tři čtvrtiny české populace jsou naprosto stabilně přesvědčeny, že by se o důchody lidí měl postarat stát, nikoli každý člověk sám o sebe. Naprostá většina lidí souhlasí s drobnými anebo do budoucna i se zásadnějšími změnami současného systému důchodového zabezpečení, zavedení nějakého úplně jiného systému však ztrácí podporu. Posiluje se solidarita, přibývá lidí, kteří schvalují zvýšení plateb sociálního pojištění. Snížení důchodů nebo prodloužení věku odchodu do důchodu jsou nadále tabu.

Téměř dvě třetiny lidí by spíše podpořily rodiny s dětmi, než by zvyšovaly důchody. Výrazně většinovou podporu má také rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek. V otázce, zda důchod rovný všem, anebo podle předchozích platů, se mírná většina kloní k zohlednění předchozích příjmů.

Téměř polovina lidí v polovině října uvedla, že hlavním důvodem demonstrací na severu Čech byly obavy z rostoucí kriminality. Asi čtvrtina lidí soudí, že šlo hlavně o protest proti liknavému postupu státu a asi stejný podíl lidí jmenoval nutnost poukázat na zneužívání sociálních dávek. Na přesvědčení, že lidé šli do ulic hlavně proto, že se báli kriminality, se shodují i lidé s velmi odlišnými názory na romskou menšinu.

Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje jako velmi nebo poměrně silné 68 % procent občanů. Zhruba polovina (53 %) občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (42 %) a mezi městem a venkovem (27 %). Celkově vnímají silné napětí častěji lidé s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištění a občané orientovaní politicky spíše doleva.

Při aktuálním výpočtu starobních důchodů se uplatňuje poměrně významně prvek solidarity, se kterým souhlasí 42 % lidí. Současný návrh důchodové reformy je pro 26 % lidí zcela nesrozumitelný, 10 % jej podporuje, 32 % jej nepodporuje a 32 % občanů si doposud neudělalo názor. Bez názoru jsou častěji lidé, na které je reforma cílená, tzn. nejmladší obyvatelé ČR.

Zhruba čtvrtina našich občanů (23 %) považuje starobní důchody za přiměřené. Podstatnou změnu nebo zcela nový důchodový systém požadují téměř tři pětiny populace (58 %). Jsou to nejčastěji příznivci pravice, zejména TOP 09. Za rok od voleb odvaha veřejnosti zásadně měnit systém důchodového zabezpečení výrazně poklesla.