Ekonomika

Ekonomové nám stále předhazují mnohamístné částky, dokládající, jak roste zadluženost našich domácností. Opravdu nám nevadí žít na dluh? A na co jsme si ochotni vzít úvěr, půjčku, a od koho? STEM se na tyto otázky opět po roce zeptal našich občanů a předkládá nyní výsledky.

V současné době zhruba polovina obyvatel (49 %) soudí, že jejich domácnost je poměrně dobře finančně zajištěna. Do velmi obtížné finanční situace se podle vlastního vyjádření dostaly v průběhu loňského roku domácnosti necelé třetiny obyvatel (30 %). Hůře než vlastní situaci hodnotí lidé celkovou situaci u nás – téměř polovina (48 %) si myslí, že s velmi obtížnou finanční situací se v loňském roce vyrovnávala většina českých domácností.

Reforma veřejných financí schválená poslaneckou sněmovnou je veřejností očekávána s obavami. Lidé jsou silně skeptičtí, pokud hodnotí důsledky přijatých opatření na finanční situaci své domácnosti. Zhoršení předpokládá 75 % dotázaných, zlepšení 10 % lidí, 15 % soudí, že reforma na finanční situaci jejich domácnosti nebude mít vliv.

Třicet procent našich občanů je spokojeno s tím, že koaliční strany prosadily v poslanecké sněmovně vládní návrh reformy veřejných financí. Zhruba třetina občanů (35 %) si myslí, že Topolánkova vláda by měla dál v reformě financí pokračovat. Reforma i její pokračování mají podporu pouze u stoupenců ODS, příznivci menších koaličních stran se k reformě staví spíše negativně.

Naprostá většina lidí, skoro 90 %, souhlasí s tím, že rostoucí dluh českého státu je nutné bezodkladně řešit. Jen zhruba čtvrtina našich občanů (27 %) si však myslí, že růst tohoto zadlužení zastaví připravovaná vládní reforma veřejných financí. Zcela skeptičtí k účinnosti reformy jsou stoupenci ČSSD, KSČM a obecně lidé se slabším materiálním zázemím, ale v v zastavení růstu státního dluhu nevěří i polovina stoupenců nejsilnější vládní strany.

Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře. Přibližně pětina vnímá uplynulý rok jako zlepšení a zhruba polovina se vyjádřila, že situace zůstala stejná. Ve svých očekáváních jsou obyvatelé poměrně optimističtí. Více než čtvrtina předpokládá v příštích dvanácti měsících zlepšení ekonomiky státu, stejná část zhoršení a zbývající více než dvě pětiny nepředpokládají změny.

Dosažení životní úrovně západoevropských zemí nebude podle našich občanů příliš jednoduché. Tři čtvrtiny veřejnosti předpokládají, že úrovně Západu nedosáhneme nikdy nebo nám to bude trvat déle než deset let. Mezi největší skeptiky patří starší generace, lidé s nižší úrovní vzdělání, hůře situovaní občané, stoupenci levice a lidé, kteří se o politiku nezajímají nebo jsou se současnou politickou situací nespokojeni.

Ekonomická politika Topolánkovy vlády je zatím hodnocena s velkou opatrností. Dobrá je podle třetiny našich občanů, jednoznačně ji odmítá pětina lidí, téměř polovina vyjadřuje mírný nesouhlas. Míra obav či pocitu nejistoty z ekonomického vývoje v blízké budoucnosti se v posledních dvou letech téměř nemění. Obavy mají skoro dvě třetiny populace, především lidé s nižším vzděláním a osoby nad 45 let.

Česká republika by i v budoucnu měla být soběstačná ve výrobě elektrické energie. Požaduje to přes 90 % občanů, plná polovina lidí je o této potřebě přesvědčena pevně.

Společnost STEM ve svých výzkumech dlouhodobě sleduje názory obyvatel na současnou hospodářskou situaci a na budoucí ekonomický vývoj naší země. Nejinak tomu bylo na počátku ledna 2007. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úvahy o dalším ekonomickém vývoji vyvolávají v lidech spíše pocity nejistoty. Budoucího vývoje naší ekonomiky se obávají tři pětiny občanů, výrazné obavy přitom má bezmála pětina veřejnosti. Nezanedbatelných 40 % veřejnosti však obavy z budoucího vývoje národního hospodářství nemá.