Ekonomika

Téměř tříčtvrtinová většina české populace (72 %) má důvěru v Českou národní banku. Poněkud nižší, stále však většinový podíl lidí (61 %) důvěřuje bankám v naší zemi. Stejný podíl lidí uvádí, že většinu finančních prostředků domácnosti má uloženou právě v bance. Má je tam i téměř polovina těch, kteří bankám u nás nedůvěřují.

V uplynulém roce se třetina domácností (33 %) ocitla v obtížné finanční situaci. V porovnání s rokem 2010 došlo v tomto ohledu ke zlepšení. Mezi rodinami, v jejichž finančním hospodaření převažují půjčky, se však v problémech ocitla většina. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (48 %) a tento podíl se v posledních čtyřech letech téměř nemění.

Více než čtyři pětiny české veřejnosti (82 %) nepovažují současný režim za společnost rovných šancí. Při hodnocení režimu téměř tříčtvrtinová většina (72 %) populace hledí spíše na životní úroveň než na svobodu a demokracii. Dvoutřetinová většina občanů (67 %) se domnívá, že moc mají v rukou politici a obyčejný člověk je v prosazení svého názoru bezmocný.

Řadu let výzkumy STEM ukazují, že téměř všichni naši občané pozorují narůstající rozdíly mezi lidmi. Zároveň však dvoutřetinová většina lidí (69 %) považuje za správné, aby skutečně schopní lidé měli mnoho peněz. Z druhé strany narůstá podíl lidí, podle nichž by se rozdíly v příjmech měly zmenšit.. Dvě třetiny naší veřejnosti požadují, aby vláda pomocí vyšších daní přerozdělovala příjmy těch, kteří jsou na tom dobře, ve prospěch těch, kteří na tom dobře nejsou. V porovnání s rokem 2010 se tyto názory nemění.

Polovina občanů České republiky se v prosinci 2011 domnívala, že se situace u nás vyvíjí špatným směrem, pouze desetina byla mínění opačného. Podle zbylých 40 % vývoj „nesměřuje nikam“. Pesimistický pohled na vývoj situace se přitom dosud neprojevuje v případném poklesu zájmu lidí o politiku – o politické dění se zajímá stabilně přes 40 % lidí.

Tempo růstu státního dluhu je podle tří čtvrtin občanů jedním z největších problémů naší země. V tom se názor veřejnosti za poslední rok vůbec nezměnil. Od loňského prosince příliš neubylo ani lidí, kteří s politikou úsporných opatření souhlasí (z 49 % na 44 %), zato se výrazně snížil podíl těch, kteří si myslí, že se Nečasově vládě podaří tempo růstu státního dluhu výrazně snížit (z 41 % na 22 %).

Informace o vládní daňové reformě a zachování daňového zvýhodnění stravenek sleduje 30 % občanů se zájmem a dalších 40 % okrajově. Více než třetina lidí – 36 % – ví o tom, že vládní politickou stranou, která spolu s opozicí hlasovala za zachování stravenek, jsou Věci veřejné, 13 % toto hlasování přisuzuje TOP 09 a 7 % si myslí, že s opozicí hlasovala ODS. Ze stran vládní koalice se podle občanů nejvíce snažila prosadit, aby daňová reforma měla co nejmenší dopady na občany, strana Věci veřejné (31%), dále TOP 09 (16 %) a ODS (7 %).

Svou rodinu za „chudou“ aktuálně označuje 39 % občanů ČR, v tom 8 % je o chudobě své rodiny přesvědčeno zcela určitě. Oproti nárůstu před půl rokem jde o návrat na dlouhodobou hladinu podílu osob, které nepříznivě hodnotí situaci své rodiny. Vyšší míra pocitu chudoby se však udržuje mezi lidmi s nižším vzděláním.

Nadpoloviční většina obyvatel ČR (58 %) hodnotí současnou životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Aktuální průzkum potvrzuje mírné oslabování podílu pozitivních hodnocení v posledních letech. Na věc do domácnosti v hodnotě nad 50 tisíc korun by se lidé častěji snažili našetřit nebo si vzali půjčku, než aby ji přímo zaplatili ze svých úspor.

Podle vlastního vyjádření respondentů má v současnosti více než třetina rodin (37 %) finanční problémy. V porovnání s rokem 2010 se situace rodin v tomto ohledu nezhoršila ani nezlepšila. Naopak poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (46 %). Od loňského roku se tento podíl jen mírně snížil. Více než polovina dotázaných (55 %) uvádí, že jejich domácnost potřebuje pro své hospodaření vedlejší příjmy.