Domácí politika

Kdyby necelý měsíc po volbách hlasovala o důvěře koaliční vlády ODS – TOP 09 – VV veřejnost, pak by nová vláda patrně důvěru dostala.
Ze tří koaličních stran jsou Věci veřejné stranou relativně nejpřijatelnější i pro část lidí, kteří tyto tři strany nevolili, naopak jsou „podezřelé“, relativně málo důvěryhodné pro strany vládní koalice. TOP 09 je z koaliční trojky stranou nejméně kontroverzní (nejméně lidí říká, že jí důvěřuje a je vnímána poměrně kriticky).

Po parlamentních volbách rezignovali čtyři předsedové stran, které ve volbách neuspěly, anebo alespoň nesplnily očekávání. Podle mínění výrazné většiny občanů měli odstoupit Jiří Paroubek a Cyril Svoboda. Souhlas s odstoupením Ondřeje Lišky a Miloše Zemana je zřetelně slabší.
S odchodem Jiřího Paroubka souhlasí i polovina voličů ČSSD (opačný názor má z nich třetina).

Přesně polovina našich občanů se domnívá, že výsledek červnových parlamentních voleb přinese republice politickou stabilitu a opět polovina lidí věří, že budeme nyní lépe schopni řešit dlouhodobé problémy naší země. Zhruba 90 % lidí odpovídá na obě otázky shodně, konzistentně. Naději na stabilitu a řešení problémů spatřují ve výsledcích voleb hlavně červnoví voliči ODS a TOP 09, v poněkud menší míře i Věcí veřejných.

Situaci před volbami do poslanecké sněmovny charakterizovala výrazná nespokojenost s vývojem u nás. Po volbách jsou v populaci jako celku hlasy vyrovnané – třetina pro správný směr, třetina pro nesprávný, třetina lidí soudí, že situace u nás „nesměřuje nikam“. O obrat se postarali především lidé, kteří volili ODS, TOP 09 a z větší části i Věci veřejné. Voliči levice jsou stejně nespokojení, jako byli před volbami.

Jak hodnotí občané výsledky nedávných parlamentních voleb? Ti, kteří jsou mírně nespokojení, mají mírně navrch. V porovnání s rozladěním, které následovalo po patových volbách v roce 2006, je to však situace mnohem příznivější. K hypotetickým opakovaným volbám by šli zřejmě převážně opět „vítězové“ – lidé, kteří jsou spokojeni s tím, jak dopadly ty volby skutečné.

Tři pětiny lidí zastávají názor, že změny, které přinesl současný režim, zajistí našim dětem lepší budoucnost, než mohl nabídnout socialismus. Ostatní hodnotí režimy jako stejné nebo považují předlistopadový režim pro budoucnost dětí za lepší.
Na současném režimu lidé oceňují především nabídku a kvalitu zboží, služeb, občanské svobody i dostupnost vzdělání. Polovina lidí hodnotí lépe i současnou životní úroveň, naopak za socialismu jsme se měli lépe jen podle 20 % osob. Zaplatili jsme za to oslabením sociálních jistot, nedostatkem času a zhoršením morálky.

Názor, že současní vedoucí politici jsou na vyšší odborné úrovni než bývalí komunističtí funkcionáři, zastává přibližně polovina občanů (52 %). Pouze pětina lidí (20 %) si myslí, že dnešní vedoucí politici jsou čestnější a poctivější než komunističtí funkcionáři minulého režimu. 84 % občanů se nedomnívá, že by výsady dnešních politických elit byly menší než privilegia politiků minulého režimu. Většina lidí (77 %) také nevěří, že by vláda a další vedoucí činitelé ve svém rozhodování příliš dbali na veřejné mínění.

Obnovené české demokracii je právě dvacet let. Jak hodnotí lidé různé oblasti života společnosti dnes, po dvou desetiletích demokratického vývoje?

Téměř tři pětiny lidí (58 %) hodnotí celkově současný režim jako lepší než předlistopadový. Opačný názor má necelá čtvrtina naší populace (23 %), podle zbylých jsou oba režimy asi tak stejné. Tento poměr se od roku 2001 zásadně nemění. Režim socialismu před rokem 1989 obhajuje přes 60 % stoupenců KSČM (pro současný režim je šestina), ale také čtvrtina sympatizantů ČSSD.
Takřka se nemění ani to, že zhruba polovina lidí má z polistopadového vývoje smíšené pocity. Je poněkud překvapivé, že navzdory současným ekonomickým potížím nabývají lidé, kteří jsou s vývojem po roce 1989 spokojeni, převahu nad nespokojenými.

Tzv. sametovou revoluci řadí k nejvýznamnějším událostem našich soudobých dějin dvě třetiny (66 %) občanů. Více než polovina (56 %) si myslí, že se České republice podařilo naplnit heslo „Zpátky do Evropy“, pod polovinou (43 %) je však názor, že polistopadová éra patří k nejlepším obdobím našich dějin.