STEM - STŘEDISKO EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ STEM - STŘEDISKO EMPIRICKÝCH VÝZKUMŮ
 

Domácí politika

Počet článků: 291

Důvěra v poslaneckou sněmovnu - 08.10.2013

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky
(v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna.

Volební neúčast - 02.10.2013

Měsíc před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny říká pětina lidí, že se těchto voleb nezúčastní. Nejčastější důvody pro to jsou, že není koho rozumného volit (28 %), nebo neznají žádného politika, kterému by důvěřovali (22 %), případně mají pocit, že svou účastí ve volbách stejně nic neovlivní (19 %). Více než tři čtvrtiny (77 %) těch, kteří nechtějí jít letos k volbám, nebyli volit ani v roce 2010. Ti, kteří u minulých voleb v roce 2010 byli, volili často Věci veřejné a dále pak ODS či TOP 09, čili strany, které následně vytvořily vládní koalici. Nadprůměrně jsou mezi pravděpodobnými nevoliči zastoupeni lidé, kteří se názorově zařazují do politického středu.

Kdo se ještě nerozhodl - 01.10.2013

Pětina lidí odpovídá měsíc před volbami, že ještě neví, komu dá hlas. Polovina z nich volila v roce 2010, většinou strany, které vytvořily po těchto volbách vládní koalici (ODS, TOP 09, VV). Tomu odpovídá i skutečnost, že nerozhodnutí voliči se sami zařazují politicky nejčastěji do středu nebo spíše napravo od něj. Skoro třetina z nerozhodnutých říká, že se zatím ještě o volby nezajímali, asi pětina váhá mezi více stranami. Třetina z nerozhodnutých tvrdí, že půjde letos v říjnu volit, třetina váhá.

Motivy účasti v předčasných volbách - 30.09.2013

Nespokojenost s politickou situací je nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč jít
v říjnu volit. Platí to zejména pro sympatizanty levicových stran a obecně pro lidi, podle nichž se situace u nás vyvíjí špatným směrem. Stoupenci pravice častěji uvádějí vůli podpořit politiku a program konkrétní strany a příznivci hnutí ANO uvádějí, že mají snahu hlavně přivést do politiky nové tváře.

Počet politických stran - 26.09.2013

Dvě pětiny občanů (42 %) by si přály, aby v parlamentu bylo po volbách zastoupeno přibližně tolik stran, kolik bylo dosud. Zhruba stejná část lidí (41 %) by chtěla, aby stran v parlamentu bylo méně. Tento podíl od roku 2010 výrazně vzrostl. Nejčastěji ho zastávají stoupenci KSČM, nevoliči a nerozhodní.

Korupční kauza - 25.09.2013

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %). Kauzu složení mandátů poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy a zákulisní jednání o jejich uplatnění v orgánech státních firem, kterou Ištvan odstartoval, považuje za trestně stíhatelnou korupci naprostá většina občanů (81 %), podstatně méně (38 %) je ovšem těch, kteří si myslí, že korupční jednání bude prokázáno a obvinění budou odsouzeni. Rozdílné názory stoupenců stran na jednání protagonistů kauzy svědčí o tom, že hodnocení je výrazně ovlivněno vztahem k bývalé vládní koalici.

Volba prezidenta - 24.09.2013

Téměř 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle bezmála 90 % občanů by prezident měl být důsledně nadstranický. Aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi si přeje 60 % lidí. Přímou volbu schvalují častěji příznivci levicových stran. Především stoupenci SPOZ chtějí silného prezidenta, opačný názor zastávají zejména sympatizanti TOP 09.

Korupce - 24.09.2013

Naprostá většina občanů je přesvědčena, že korupce politiků je vážným problémem naší země. Tento pocit se v posledních letech stupňuje, stejně tak přibývá i lidí, podle nichž je většina státních úředníků podplatitelná (na současných 85 %). Tři čtvrtiny lidí soudí, že úroveň korupce politiků a státních úředníků u nás překračuje míru obvyklou pro západoevropské země. Výrazně však přibylo lidí (z 27 % na konci roku 2011 na současných 51 %), podle nichž bylo při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo v poslední době jistého pokroku.

Prezident Zeman - 23.09.2013

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana od jeho nástupu mírně vzrostla na 53 % a více než polovina (56 %) ho považuje za lepšího prezidenta, než byl jeho předchůdce Václav Klaus. Téměř polovina (46 %) lidí soudí, že Miloš Zeman podstatnou měrou přispěje k vážnosti úřadu prezidenta, a zhruba polovina (52 %) si myslí, že prezident zasahuje příliš do vnitropolitického dění. Téměř třetina lidí odpovídá na všechny čtyři otázky ve prospěch prezidenta a stejný je podíl jeho jednoznačných kritiků.

Důvěra v prezidenta republiky - 31.05.2013

Po prvních měsících v prezidentské funkci má Miloš Zeman důvěru poloviny veřejnosti (51 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) hodnotí příznivě dosavadní práci nového prezidenta. Pozitivní hodnocení Miloše Zemana je výrazně častější mezi lidmi levicově orientovanými a stoupenci ČSSD a KSČM, naopak u lidí pravicově orientovaných nebo příznivců ODS a TOP 09 jsou příznivé názory na Zemana v jasné menšině.

0  2  3 4  5    Další »

Vyhledávání
Všechny zadané parametry se vzájemně kombinují.




Rozšířené vyhledávání
© Mikosoft Praha s.r.o.  -  Licema  -  Nákupka