Domácí politika

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil začátkem prosince, tedy po vyřazení
J. Bobošíkové, T. Okamury a V. Dlouhého z prezidentské volby ministerstvem vnitra, ale ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o stížnostech těchto kandidátů na postup MV ČR.
Výsledky prosincového výzkumu potvrzují Jana Fischera v postavení nejvíce preferovaného kandidáta, ovšem jeho náskok již není tak jednoznačný. Zlepšuje se pozice druhého v pořadí, Miloše Zemana, v nižší míře i třetího Jiřího Dienstbiera. Volební preference stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga jsou vyrovnané (stejný podíl hlasů pro první kolo získal na začátku prosince i Tomio Okamura).

V prosinci poněkud ochladla volební atmosféra. O něco se zvýšil podíl lidí, kteří buď nevědí, komu dát svůj hlas, či váhají nad volební účastí. V této situaci žádná z velkých stran nezískává. ČSSD je první, ODS druhá, KSČM třetí. Přes pětiprocentní práh se s jistotou opět dostává KDU-ČSL. Neodehrává se nic překvapivého.

Spokojenost s politickou situací se v posledním roce pohybuje kolem hranice 10 %. To jsou hodnoty velmi nízké, nicméně již v minulosti zaznamenané. Zcela nevídané je však krajně negativní hodnocení celkového směřování situace v ČR: celkem 57 % lidí uvádí „nesprávným směrem“, pouhých 6 % „správným směrem“ a ostatní volí vyhýbavé, avšak sotva pozitivní „nesměřuje nikam“.

Míra spokojenosti lidí se současnou politickou situací je podobně jako v minulých měsících velmi nízká (8 %), přetrvává výrazná nespokojenost (55 % odpovědí „určitě ne“). Jistá pozitivní očekávání odvozená od výsledku voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010, která sdíleli hlavně lidé mladší a s vyšším vzděláním, se nenaplnila.

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil koncem října a začátkem listopadu, tedy ještě před konečným termínem (6. 11.) pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta. Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, postupem času se tento zájem mírně zvyšuje.
Výzkum potvrdil favorizované postavení Jana Fischera, které od října ještě mírně posílilo. Otázky průzkumu STEM jsou dále zaměřeny na obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Z výsledků vyplývá, že za favorizovaným Fischerem s odstupem následují Miloš Zeman a Jiří Dienstbier. Na „čtvrté“ místo se zařadil nově posuzovaný Tomio Okamura. Volební potenciál stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga je vyrovnaný.

Zatímco krátce po nástupu Nečasovy vlády považovalo skoro 40 % občanů připravovaná opatření vlády za správnou cestu k ozdravení státních financí, nyní je to již pouze čtvrtina (24 %). Většina lidí (68 %) si však stále myslí, že v nejbližších třech až pěti letech jsou zásadní sociální, daňové a zdravotní reformy potřebné. Zřetelně ubylo také lidí (na 26 %), kteří by zvyšovali daně, aby bylo více prostředků na sociální opatření.

Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63 % jim připisuje rozhodující nebo velmi silný vliv). Média podle názoru občanů věnují aktuálně z prezidentských kandidátů největší pozornost Janu Fischerovi (podle 57 % občanů mu věnují velkou pozornost)
a Miloši Zemanovi (52 %). O vlivu výsledků výzkumů volitelnosti kandidátů na volebním rozhodování voličů je přesvědčena čtvrtina veřejnosti, podle 75 % občanů je vliv výzkumů jen částečný nebo prakticky žádný.

V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny necelé dvě pětiny občanů (37 %), což představuje další pokles v porovnání s minulým výzkumem z dubna letošního roku. Oproti předchozímu období se také výrazně snížil podíl lidí přesvědčených, že se Evropská unie vyvíjí správným směrem. Zavedení eura jako české měny v současné době podporuje jen minimum občanů (17 %). Dvoutřetinová většina občanů ČR (67 %) však stále cítí sounáležitost s Evropou.

Svou pozici na první příčce upevnil Jiří Dienstbier, hned za ním se ocitl odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Složení první šestice politiků je stejné jako v květnu – patří do ní dále Miroslava Němcová, Bohuslav Sobotka, Michal Hašek a Marie Benešová. Někteří významní členové vlády – Petr Nečas, Jan Kubice a Miroslav Kalousek – zaznamenali zřetelný pokles na dosud nejnižší hodnoty svých příznivých hodnocení.

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a
do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním