Domácí politika

Dají se ovlivnit voliči předvolební kampaní? Polovina z nich označila alespoň jednu z nabízených forem kampaně za „velmi důležitou“ pro své rozhodování.
Největší význam přikládají voliči vystupování politiků v televizních pořadech, případně jejich prezentaci v novinách nebo v rozhlase. Předvolební reklama má pro jejich rozhodování mnohem menší význam. Velký význam nemají pro naprostou většinu voličů zatím ani internet a diskuse na Facebooku.

Polovina z lidí, kteří nešli v květnu volit, měla jasno o své neúčasti již několik měsíců před volbami. Ostatní se definitivně rozhodli, že zůstanou doma, až později. Průzkum ukázal, že mezi květnovými nevoliči, kteří se o své neúčasti rozhodli až v posledním předvolebním měsíci, měla daleko nejvíce potenciálních hlasů sociální demokracie.

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany.

Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země.

Zhruba pětina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před 28. květnem 2010. A ještě víc, 25 % voličů, se v posledním týdnu definitivně rozhodlo, komu dá hlas. Průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci dařilo získávat nerozhodnuté voliče či stoupence jiných stran především TOP 09 a straně Věci veřejné. Dvě nejsilnější strany výrazně v přílivu nových hlasů zaostávaly.

V květnových poslaneckých volbách svého potenciálu využily politické strany různou měrou. Ze zavedených stran na tom byly relativně dobře a téměř shodně ODS, KSČM a KDU-ČSL. Analýza prokazuje, že sociální demokraté měli šanci dosáhnout výrazně lepšího volebního výsledku. U nových stran svůj potenciál nejlépe zužitkovala strana TOP 09 a SPOZ.

Jako nejdůležitější okolnosti pro volební rozhodování uvedli voliči krátkodobé cíle
a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období. Voliči pravicových stran zdůrazňovali potřebu řešit ekonomickou krizi a zadlužování státu. U voličů nových stran TOP 09 a Věcí veřejných promluvila nespokojenost s politikou dvou největších stran a snaha zlepšit politickou kulturu. Tyto dva motivy se uplatnily především v posledních dnech před volbami a byly tak zdrojem volebního překvapení.

Tradiční parlamentní strany (ODS, ČSSD a KSČM) se ve volbách opíraly o pevné nebo poměrně pevné voliče, pro TOP 09 a zejména pro stranu Věci veřejné hlasovala nejméně polovina lidí se slabým nebo dokonce velmi slabým vztahem k volené straně.
Zhruba čtvrtina lidí (27 %) volila stranu, která zcela odpovídá jejich názorům a zájmům, naopak asi pětina (22 %) volila stranu, která jim sice není příliš blízká, ale je stále lepší než ostatní strany. Tato „volba nejmenšího zla“ byla nejčastější mezi voliči strany Věci veřejné (jako nejmenší zlo volilo Věci veřejné 40 % voličů této strany).

Kdyby necelý měsíc po volbách hlasovala o důvěře koaliční vlády ODS – TOP 09 – VV veřejnost, pak by nová vláda patrně důvěru dostala.
Ze tří koaličních stran jsou Věci veřejné stranou relativně nejpřijatelnější i pro část lidí, kteří tyto tři strany nevolili, naopak jsou „podezřelé“, relativně málo důvěryhodné pro strany vládní koalice. TOP 09 je z koaliční trojky stranou nejméně kontroverzní (nejméně lidí říká, že jí důvěřuje a je vnímána poměrně kriticky).

Po parlamentních volbách rezignovali čtyři předsedové stran, které ve volbách neuspěly, anebo alespoň nesplnily očekávání. Podle mínění výrazné většiny občanů měli odstoupit Jiří Paroubek a Cyril Svoboda. Souhlas s odstoupením Ondřeje Lišky a Miloše Zemana je zřetelně slabší.
S odchodem Jiřího Paroubka souhlasí i polovina voličů ČSSD (opačný názor má z nich třetina).