Zeptali jste se nás

1. Které výzkumy jsou reprezentativní

Ve výzkumech veřejného mínění, jako ve všech společenskovědních výzkumech, není možné pracovat s úplným popisem reality, ale vždy je třeba redukovat. Je prokázáno, že k tomu, aby byl zjištěn názor všech občanů na nějaký problém, není třeba se ptát každého jedince. Stačí vytvořit podle určitých pravidel zmenšený reprezentativní vzorek zkoumané populace, který zaručuje, že názory v něm zjištěné, je možné vztáhnout na celou zkoumanou populaci. Zmenšený vzorek celé populace, v odborné terminologii nazývaný výběrový soubor, nemusí být nijak velký, plně postačí dotázat se vzorku o velikosti 700 - 800 lidí. Podmínkou ovšem je, aby byl tento počet lidí správně vybrán. K tomu mají výzkumy veřejného mínění dobře vypracované a ověřené postupy. Jsou v zásadě dva. První je založen na tzv. kvótním výběru, což znamená, že se předem stanoví, které charakteristiky členů zkoumané populace (věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště atd.) mohou zásadním způsobem ovlivnit rozdílnost názorů. Rozhodující pak je zachovat ve výběrovém souboru stejné poměrné zastoupení všech vybraných charakteristik, jako je v celé populaci. Druhý postup je založen na náhodném výběru, který zaručuje, že každý člen zkoumané populace má stejnou šanci dostat se do vybraného vzorku dotázaných. Při tomto postupu jsou lidé pro výzkum vybíraní podle určitých kroků z nějakých seznamů, které zahrnují všechny členy zkoumané populace.

Věra Haberlová

2. Proč se liší preference politických stran u různých firem pro výzkum veřejného mínění?

Rozdíly spočívají především v odlišné metodice, kterou firmy používají. STEM se na volební preference ptá všech dotázaných občanů tzv. otevřenou otázkou, to znamená, že dotázaný sám jmenuje stranu, kterou by volil, pokud by se volby konaly příští týden. TNS Factum všem dotázaným občanům předkládá karty s názvy politických stran a respondent si z nich vybírá. Při tomto postupu se podstatně vyšší podíl lidí hlásí k menším, méně známým politickým stranám, než v případě, kdy lidé spontánně jmenují preferovanou stranu. CVVM používá stejně jako STEM otevřenou otázku. Rozdíl mezi výsledky zmíněných firem spočívá v podílu odpovědí "nevím". Tazatelé STEM jsou školeni tak, aby se s touto odpovědí snadno nespokojovali, zatímco tazatelé TNS Factum a CVVM se snadněji s odpovědí "nevím" smíří. V minulosti byly rozdíly v politických preferencích mezi firmami výraznější, v poslední době můžeme sledovat jejich sbližování (zejména STEM a TNS Factum). Do tohoto vývoje se promítají aktivity firem ve sdružení SIMAR, v jehož rámci se např. firmy sjednotily na následující terminologii:

• "stranické preference" = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou "nevím" či "nepůjdu volit") jmenujících příslušnou politickou stranu
• "voličské preference" = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu
• "stranické sympatie" = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie
• "volební prognóza" = odhad skutečného výsledku voleb, který je založen na matematickém modelu. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.

3. Proč se na vašich dotaznící nikde nevyskytuje ani zmínka o ochraně osobních údajů podle zákona č.101/2000, když ke kontrole svých spolupracovníků tyto údaje vyžedujete, byť dobrovolně?

Adresa, kterou požadujeme ke kontrole práce našich tazatelů není osobní údaj, je to volně přístupný údaj.Získané adresy nejsou v žádném případě spojovány s konkrétními odpověďmi, jsou po určité době společně s vyplněnými dotazníky znehodnoceny.

4. Koho se Vaši respondenti ptají? Znáte přesnou struktůru dotazovaných lidí? Kde ji najdu?

Většina našich výzkumů, se kterými se běžně setkáte v tisku, jsou výzkumy prováděné na reprezentativním vzorku obyvatel starších 18 let. Je to přesná zmenšenina základního souboru, tedy populace ČR, provedená metodou kvótního výběru. Je tam tedy odpovídající podíl mužů a žen, lidí v různých věkových skupinách, lidí s různou úrovní vzdělání, lidí žijící v různých velikostních pásmech obcí a ve všech regionech naší země. Náš běžný výzkum se provádí zhruba na 400 místech naší republiky.“

5. Jaké používáte techniky výzkumu při zkoumání názorů veřejnosti (dotazník, rozhovor)?

viz. O firmě - Nabídka výzkumů

6. Jaká jsou kritéria výběru respondentů? Jak postupovat, kdybych se chtěl respondentem stát?

Pro naše výzkumy nepoužíváme stále respondenty, naopak naši tazatelé mají za úkol, pro každý výzkum vyhledat jiné osoby vhodné k dotazování, podle různých kritérií. Existují "Panelová šetření", při kterých oslovujeme prostřednictvím našich tazatelů stejné respondenty v určitém časovém období. Cílem je zjistit, jak se názory lidí proměňují. Takové výzkumy se provádí zpravidla v období před volbami. Tento druh výzkumů ovšem v současné době neprovádíme. Ve Vašem případě bude tedy nejlepší vyčkat, až Vás nějaký tazatel osloví. Děkujeme Vám za zájem.

7. K vašim výsledkům byste měli uvádět podmínky provedení.

My tyto podmínky uvádíme ve svých tiskových zprávách. Média se však snaží přinášet zprávy co nejstručnější a tyto důležité údaje většinou vynechávají.

8. Jsem z České Lípy mohu pro Vás pracovat?

Samozřejmě. Ozvěte se pí. Černé na telefon 284 019 158 nebo e-mail:cerna@stem.cz

9. Provádíte výzkum po telefonu?

Ano, provádíme výzkumy po telefonu, není to však příliš často. Ve většině případů dáváme přednost standardizovanému rozhovoru tváří v tvář s využitím naší rozsáhlé sítě kvalifikovaných tazatelů. V telefonních výzkumech často spolupracujeme s firmou STEM/MARK, která má rozsáhlé moderní centrum telefonního dotazování.

10. Momentálně jsem na mateřské dovolené a velmi by se mi hodil nějaký vedlejší zdroj příjmů. By lo by možné nějakým způsobem spolupracovat se STEM?

Určitě. Kontaktuje pí. Černou na telefonu 284 019 158

11. Kdo zaplatí víc, pro toho vyrobíte kladné výsledky, že? Hlavně pro levici, ta má s propagandou už své zkušenosti. Zadarmo to dat přeci nebudete.

Můžeme Vás ujistit, že výzkum je náročná práce, že budování dobré pověsti trvá léta a že ztratit důvěru můžete velmi rychle. Nikdo soudný a rozumný si proto nedovolí ve výzkumu podvádět. Je to týmová činnost pod kolektivní kontrolou uvnitř firmy, navíc Vás kontroluje konkurence na trhu informací. Jakákoli manipulace by musela dřív nebo později vyjít najevo. Podvádět je nejen nemorální, ale také obtížné a nemůže se ani ekonomicky vyplatit. Abychom si uchovali nestrannost, financujeme výzkum preferencí ze svých vlastních obchodních zisků, odměnou je nám určitá publicita. Pochopitelně v předvolebním období, kdy narůstají emoce a nervozita, se stáváme terčem útoků z různých stran.

12. Proc porad jen delate vyzkumy na politicke strany?Mohli byste prosim udelat vyzkkum kolik %lidi chce aby se nekourilo v restauracich,zastavkach a na pracovistich?

STEM se zabývá velikou šíří otázek, včetně kouření, do hloubky a opakovaně se zabýval například kouřením nezletilých. Preference zaručeně nejsou tím nejdůležitějším, co zjišťujeme, novináři tomu však věnují nejvíce pozornosti. Ostatní výzkumné výsledky je bohužel zajímají daleko méně.

13. Co je to v demokracii zasada suverenity?

Tento dotaz se bezprostředně netýká výzkumů veřejného mínění. Obraťe se spíše na politologickou literaturu nebo na politologické instituce.

14. Jaká je vazba mezi firmou STEM a STEM/MARK?

Firma STEM/MARK, a. s., vznikla v roce 1994 odštěpením marketingového výzkumu, výzkumu médií a spotřebního chování z firmy STEM, s. r. o. Obě firmy jsou na sobě nezávislé, každá se soustředí na jinou oblast trhu. Spolupráce mezi nimi je pouze příležitostná, v případě společných projektů. Propojení firem je jen nepřímé a částečné na úrovni majetkového podílu fyzických osob.

15. Ctěla jsem se zeptat,kde se dají zjistit volební preference SNK-ED

STEM klade otázku na preference jako otevřenou, tzn. nepředkládá žádný seznam stran, respondent sám stranu jmenuje. U SNK ED se objevují zvlášť odpovědi „SNK“ či „ED“ i souhrnné označení „SNK ED“. Preference však nejsou vysoké a v pravidelném výzkumu v květnu 2006 činily 0,9 %.

16. Můžete mi vysvětlit rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi a volební prognózou, o kterých se teď tolik psalo?

Stranické preference jsou nejúplnějším obrazem politických nálad ve společnosti. Ukazují, jaký procentuální podíl z celé populace dává přednost jednotlivým stranám, jak velký podíl lidí je nerozhodnutých a jak velký podíl lidí není schopno nebo ochotno uvést preferenci žádné strany. Souhrn všech těchto podílů dává sto procent a STEM jej v zájmu čistoty sdělení uvádí jako výsledek jediného dotazu, který není podmiňován odpovědí na žádnou jinou otázku či není výsledkem třídění dvou či více různých ukazatelů. Je pravda, že v interpretaci stranických preferencí dělají média často chybu v tom, že neuvádějí podíl nerozhodnutých a nevoličů a zjištěné podíly dezinterpretují, označujíce je za pravděpodobný volební výsledek (ten je pochopitelně u všech stran vyšší). Voličské preference oproti tomu zanedbávají podíl nerozhodnutých a lidí, kteří neuvedli žádnou preferenci. Procentuálně přepočítávají dosažené výsledky na základ snížený o nerozhodnuté a nevoliče.Výpočet voličských preferencí může a nemusí využívat podpůrných dat ke stanovení podsouboru pravděpodobných voličů. Velikostí dosažených procent se voličské preference přibližují volebnímu výsledku, zdají se být srozumitelnější. Je tu ale problém v tom, že nevíme, kdo se voleb nakonec skutečně účastní – výpovědi lidí před volbami jsou nadhodnocené a značně nespolehlivé. Přepočet voličských preferencí vlastně předpokládá, že nerozhodnutí a ti, kteří dnes říkají, že nebudou volit žádnou stranu a nakonec si to třeba rozmyslí, se ve volbách rozdělí přesně podílem, který jsme zjistili předvolebním výzkumem. Takovýto předpoklad je ale nejspíše mylný. Objasněme voličské preference příkladem z pravidelného výzkumu STEM, provedeného ve dnech 2.5. – 9.5. 2006 (v závorce stranické preference). ODS by ve voličských preferencích zaznamenala nejlepší výsledek 33,2 % (26,7), následovala by ČSSD se ziskem 31,4 % (25,2), třetí by byla KSČM s 16,2 % (13), poté SZ s 8,8 % (7,1) a KDU-ČSL se 6,8 procenty (5,4 %). Na ostatní strany by připadlo dohromady 3,6%. Proporční přepočet na mandáty by činil zhruba 69 ODS, 65 ČSSD, 34 KSČM, 18 SZ a 14 KDU-ČSL (ve skutečnosti přepočet posílí silné strany a oslabí strany slabé). Volební prognóza používá aktuální výzkum jako základ pro odhad volebního výsledku, doplňuje jej však o další výzkumné podklady a někdy také o předpoklady založené na zkušenosti, jež nemusí nutně být odvozena z výzkumu. Lze tak zohlednit například disciplinovanost voličů jednotlivých stran. Pokud bychom toto kritérium položili jako hlavní, pak by v těsném výsledku voličských preferencí uvedeném výše ztratila ČSSD, která nemá příliš pevné voliče, a výrazně by ztratili zelení, u nichž kvalita podpory je vysloveně těkavá a prchavá. Kdybychom ale za důležitější pokládali to, jak se dařilo stranám v koncovce volební kampaně ve třech posledních volbách, získávala by v předpovědním modelu ČSSD a mohla by vyhrát nad ODS i rozdílem několika procentních bodů. Kdybychom například chtěli vzít v úvahu to, že vzepjaté emoce v důsledku skandálů na poslední chvíli mohou vést k rozčarování mnoha lidí a odrazit se v nízké volební účasti, došli bychom v naší konkrétní situaci k posílení KSČM a oslabení ČSSD. Ohledně volební prognózy neexistuje jedna všeobecně přijímaná metodika, každá firma ji může počítat odlišně, dát různou váhu různým hlediskům. Není proto překvapivé, že prognózy se mohou od sebe výrazně lišit.