INFORMACE
Z VÝZKUMU TRENDY 4/2005
K
diskriminaci na trhu práce u nás dochází podle názoru tří čtvrtin obyvatel ČR.
Oproti loňsku je mírně
intenzivněji pociťována diskriminace z důvodů rodinného stavu a sexuální
orientace, naopak oslabilo vnímání znevýhodnění ze zdravotních a rasových
důvodů.
Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou
standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém
reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. –
10. dubna 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky
odpovědělo celkem 1668 občanů.
V dubnovém šetření STEM zjišťoval názor veřejnosti na
diskriminaci některých skupin obyvatelstva v zaměstnání. Z výsledků
výzkumu vyplývá, že převážná většina obyvatel ČR považují diskriminaci na
pracovním trhu obdobně jako ve stejném období loňského roku za reálný problém.
Přes mírný pokles ve srovnání s výsledky roku 2004, vyjadřují i
v roce 2005 tři čtvrti veřejnosti názor, že v ČR k diskriminaci
některých skupin obyvatel v zaměstnání dochází.
Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů
Přesvědčení, že u nás v zaměstnání dochází
k diskriminaci, je částečně silnější mezi ženami než mezi muži. O
existenci diskriminace na trhu práce jsou přitom nejčastěji přesvědčeni špatně
materiálně zajištění lidé. Většinový názor o nerovnoprávném postavení některých
skupin obyvatel na pracovním trhu prochází napříč všemi sociodemografickými
skupinami obyvatel a nezávisle na politické orientaci.
Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů
Dotázaným bylo rovněž předloženo jedenáct vybraných oblastí,
možných důvodů diskriminace na trhu práce. Za jednoznačně nejčastější důvod
diskriminace na trhu práce považují respondenti faktor věku (88 %). Za další
dva nejčastější důvody znevýhodňování v zaměstnání označily zhruba tři čtvrtiny
dotazovaných mateřství a těhotenství (76 %) a zdravotní stav či postižení (73 %).
Dále jsou naši spoluobčané podle veřejnosti na trhu práce často diskriminováni
za svůj rasový nebo etnický původ (61 %), pohlaví (57 %) a rodinný stav či
povinnosti k rodině (56 %). Národnost a státní občanství jsou
podle třetiny dotazovaných relativně méně častým důvodem k diskriminaci
v práci (34 %). U ostatních důvodů (sociální původ, sexuální
orientace, politické myšlení, náboženské přesvědčení) nepřesahují podíly
odpovědí „velmi často a poměrně často“ jednu pětinu.
Pramen: STEM, Trendy
4/2005, 1668 respondentů
U většiny posuzovaných hledisek diskriminace na trhu
práce došlo ve srovnání s loňským rokem k mírnému poklesu souhlasných
vyjádření. Nicméně v případě diskriminace z důvodu rodinného stavu a
povinnosti k rodině a v případě sexuální orientace zjišťujeme oproti roku
2004 naopak mírný nárůst vyjádření, která dané důvody znevýhodňování
v zaměstnání uvádějí.
Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů
Jak lze očekávat, nejvýraznější rozdíly v názoru na
diskriminaci na trhu práce kvůli rodinnému stavu a povinnostem k rodině,
pohlaví a těhotenství či mateřství se ukázaly mezi muži a ženami. Ženy jsou o
zmíněných důvodech diskriminace přesvědčeny významně častěji. Zároveň citlivěji
reagují na znevýhodňování z rasových i národnostních důvodů. Lidé z hůře
zajištěných domácností vnímají intenzivněji diskriminaci nejen s ohledem
na sociální původ či majetek, ale také s ohledem na zdravotní stav nebo
postižení a také z politických či náboženských důvodů. Čím jsou lidé
starší, tím častěji je pro ně diskriminačním důvodem věk. Mezi ostatními
sociodemografickými skupinami výraznější rozdíly v názorech na důvody
nerovnoprávného postavení na trhu práce neregistrujeme.
Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů
