Sociální nerovnosti: je naše společnost rovnostářská?

Nominální výše platů se zvyšuje a roste i majetek domácností. Rodiny s majetkem (subjektivním odhadem) do 300 tisíc korun se častěji řadí mezi chudé či špatně zajištěné (celkem polovina z nich), hranice 2 milionů znamená již zjevně nadstandard (dvě třetiny domácností se považují za průměrně či lépe zajištěné). Česká společnost je silně rovnostářská. Od druhé poloviny 90. let sílí přesvědčení, že nerovnosti jsou již příliš velké a že by je bylo potřeba zmenšit. Stoupenci přerozdělování jsou především stoupenci levice (KSČM, ale i ČSSD) a středové KDU-ČSL, důchodci, nezaměstnaní. Jednoznačně proti zmenšování rozdílů jsou vlastně jen stoupenci ODS. Pocit nespravedlivé sociální nerovnosti je velmi silně spojen s názorem, že současný systém neposkytuje všem stejné šance, že platí spíše konexe a známosti než píle a schopnosti. To jsou názory, které sdílí velká část populace (řádově 80 %), dokonce i většina lidí, „kteří si nemají na co stěžovat“. Formující se sociální nerovnosti dosud nevedly k ostřejším sociálním konfliktům. Přesto pozorujeme, že se postupně přesunují společenské konflikty právě do sociální oblasti, zejména do sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a bohatými a chudými.