TISKOVÁ ZPRÁVA STEM 16. 3. 2010

STEM – PREFERENCE  POLITICKÝCH  STRAN - BŘEZEN  2010

Březnové preference přinášejí změnu, a to fakt, že podle modelu by se do parlamentu dostalo šest stran. Věci veřejné překročily pětiprocentní práh, nad pětiprocentním prahem se udržela KDU-ČSL, zelení nikoli. ČSSD nadále s výrazným náskokem vede žebříček preferencí. ODS ztratila a po únorovém vzestupu se vrátila na úroveň, kterou měla v lednu. Změny nálad se netýkají komunistů – jejich pozice je dlouhodobě stabilní.

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 27. 2. – 8. 3. 2010 na rozsáhlém souboru 1276 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem ± 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem ± 2,5 procentního bodu.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"

(údaje za březen 2010; otevřená otázka  - bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !

MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ

Hypotetické počty mandátů v březnu 2010

Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří  nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad - odchylka zpravidla činí ± 2 mandáty.