TISKOVÁ ZPRÁVA STEM
19. 1. 2010
STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH
STRAN - LEDEN 2010
Lednové preference ukazují, že i drobné
pohyby v rozložení podpory voličů mohou přinést značné rozdíly v zisku mandátů
pro velké strany. Je to dáno mimo jiné tím, že kolem prahu volitelnosti se
pohybují nyní tři strany, z nichž podle našeho modelu jen lidovci jsou těsně
nad pětiprocentním prahem. Současná situace je výhodná pro ČSSD, která by podle
současných dat měla několik možností, jak sestavit vládu.
Citovaný výzkum STEM byl proveden
metodou kvótního výběru ve dnech 2.–11. 1. 2010 na rozsáhlém souboru 1297
respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u
tohoto souboru se pohybuje kolem ± 1,5 procentního bodu u menších stran, u
větších stran kolem ± 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické
preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných,
tj. včetně nerozhodnutých a lidí,
kteří nejsou schopni či ochotni
jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou
stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž
rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud
byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje
za leden 2010; otevřená otázka - bez
použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ
PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v lednu 2010
Stranické
preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku
výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché,
neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda
volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se
změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli
apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty,
kteří nejsou ochotni uvést žádné
preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si
všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran.
V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání
hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení
politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad - odchylka
zpravidla činí ± 2 mandáty.
