STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH
STRAN
ÚNOR 2009
Únorové preference svědčí o tom, že
vzrušená nálada po krajských volbách, v níž výrazně dominovala ČSSD, se
vrací do „normální“ situace. ČSSD oproti minulým třem měsícům mírně oslabila ve
prospěch ODS na jedné straně a komunistů na straně druhé. Bude nepochybně
zajímavé sledovat, jak se rozkolísanost podpory třem nejsilnějším stranám bude
nadále vyvíjet v souvislosti se světovou ekonomickou krizí a naším
předsednictvím EU. U menších stran nepřinášejí data únorového výzkumu nic
nového.
Citovaný výzkum STEM byl proveden
metodou kvótního výběru ve dnech 31. 1. – 6. 2. 2009 na souboru 1263
respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u
tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u
větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické
preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných,
tj. včetně nerozhodnutých a lidí,
kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat
preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde
o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze
samotné povahy ukazatele zpravidla nižší,
než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci
voleb.
"Pokud
byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje
za únor 2009; otevřená otázka - bez
použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ
PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v únoru 2009
Stranické
preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku
výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché,
neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda
volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se
změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli
apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty,
kteří nejsou ochotni uvést žádné
preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si
všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran.
V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání
hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení
politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u
všech stran může být +- 2 mandáty.
