STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH
STRAN
PROSINEC 2008
Prosincové preference ukazují, jak se
vzrušená povolební situace uklidňuje a stabilizuje. Oproti listopadu ubylo
lidí, kteří se nemohou rozhodnout pro žádnou stranu či odmítají přijít
k volbám. To se logicky odrazilo na vyšším procentuálním podílu
připadajícím na jednotlivé strany. ČSSD suverénně vede žebříček preferencí.
Oproti minulému měsíci se zlepšilo
postavení ODS. KSČM se po dílčím poklesu minulý měsíc dostala na své obvyklé
pozice. Klesající trend po řadu posledních měsíců vykazuje Strana zelených.
Výzkum volebních preferencí STEM byl
proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1. – 8. prosince 2008 na souboru 1282
respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u
tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u
větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické
preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných,
tj. včetně nerozhodnutých a lidí,
kteří nejsou schopni či ochotni
jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou
stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany
jsou ze samotné povahy ukazatele zpravidla nižší,
než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci
voleb.
"Pokud
byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje
za prosinec 2008; otevřená otázka - bez
použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ
PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v prosinci 2008
Stranické
preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku
výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché,
neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda
volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se
změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli
apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří
nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v
posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u
stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy
metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze
zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o
odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.
