Společensko-ekonomické hodnoty: jakému hospodářství dáváme přednost ?

Otázka priority svobody a rovnosti výrazně štěpí politickou scénu. Občané levicové politické orientace, především stoupenci KSČM, zdůrazňují ústřední postavení rovnosti, co nejmenších rozdílů mezi různými vrstvami ve společnosti. Naproti tomu lidé, kteří se řadí k politické pravici, akcentují význam osobní svobody, možnosti svobodného rozvoje každého jednotlivce bez cizího omezování. Za povšimnutí stojí široké rozkročení stran tvořících čtyřkoalici – od středové KDU-ČSL až po razantně svobodomyslně orientované stoupence Unie svobody. Většímu důrazu na životní úroveň (v porovnání s duchovními hodnotami) odpovídá i to, že dvoutřetinový podíl občanů posuzuje kvalitu současného režimu spíše podle své životní úrovně než podle toho, jak svobodně se mohou projevovat a rozvíjet, jak mohou uplatnit své schopnosti. Poněkud kontroverzní je však skutečnost, že stejný, zhruba dvoutřetinový podíl lidí považuje soukromé vlastnictví za zdroj problémů a rušivý faktor mezilidských vztahů. „Rovnostářská“ část populace má o věci vcelku jasno – soukromé vlastnictví hodnotí jako nepříznivý faktor. Naopak skupina lidí, podle nichž je osobní svoboda důležitější než rovnost, je rozpolcena. Významná, dokonce nadpoloviční část této skupiny se sice hlásí k osobní svobodě, ale zároveň má nepříliš příznivý vztah k soukromému vlastnictví. Z toho je vidět, jak „převážně liberální orientace české populace“ je nejistá a diskutabilní.