Naprostá většina lidí si myslí, že dobrá politická strana by měla mít jasně vymezený program a měla by na něm důsledně trvat. Přes 80 % lidí však také souhlasí s tím, že by dobrá politická strana měla být vždy schopna přizpůsobovat svůj program veřejnému mínění. Relativně nejméně silný (těsně přes 70 %) je tento názor mezi stoupenci pravice, osobami s vysokoškolským vzděláním a obecně mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s politickou situací, fungováním demokracie u nás a s činností stran jako garanta demokratické politiky. Kombinaci obou názorů, tedy jak požadavek na jasnost programu a trvání na něm, tak na flexibilitu vůči veřejnému mínění, sdílí 77 % občanů.

Podíl lidí, kteří tvrdí, že si těžko vybírají politickou stranu, které by dali hlas, je stále vysoký (tři pětiny), i když se od loňského podzimu mírně snížil. Čtvrtina z těch, kteří v současnosti říkají, že si těžko vybírají stranu, dává v otázce, koho by volili, hlas ČSSD. Z jejích současných voličů tvoří takoví lidé polovinu. Stejně vysoký podíl „obtížně hledajících“ má v řadách svých stoupenců TOP 09.

S názorem, že úspěch demokracie závisí hlavně na činnosti obyčejných lidí, souhlasí zhruba polovina občanů. Častěji jsou to ti, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací, fungováním demokracie a politických stran. „Rozvoj demokracie“ je podle téměř tří čtvrtin lidí především úkolem schopných politiků. Tento názor sdílí občané téměř univerzálně, méně jsou přesvědčeni jen ti, kteří na politiku rezignují.

S fungováním demokracie je spokojena čtvrtina lidí a současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás podle třetiny obyvatel Česka. V obou otázkách patří současné podíly kladných odpovědí k historicky nejnižším. Nejspokojenější s fungováním demokracie a s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás, jsou stoupenci pravicových stran, dále jsou relativně spokojenější lidé s lepším materiálním zajištěním a vyšším vzděláním.

Polovina našich občanů (50 %) předpokládá, že se Evropské unii podaří udržet společnou měnu. V listopadu loňského roku v to věřilo jen 39 %. Názor, že by se EU měla přetvořit ve stát s federativním uspořádáním, sdílí v ČR každý čtvrtý občan (28 %).

Sounáležitost s Evropou pociťují zhruba dvě třetiny Čechů. V porovnání s obdobím našeho předsednictví EU se tento pocit mírně oslabil, poslední dva roky se nemění. Od roku 2011 se nemění ani podíl lidí, kteří by hypoteticky chtěli mít vedle českého občanství i občanství EU – v současnosti je jich 39 %.